Kamil Kopecký z UP sice optimisticky uvedl, že 66 procent pedagogů se považuje za běžné uživatele informačních technologií a 26 procent dokonce za pokročilé, avšak vzápětí dodal, že v době zavření škol učitelé s žáky komunikovali především prostřednictvím e-mailové pošty (83 procent), dále pak pomocí školního webu, SMS a Facebooku. Více než polovina respondentů (67 procent) používá cloudové úložiště.

Robotika minimálně

Co se týká výukových prostředků, před koronavirovou krizí vedly tiskárny, interaktivní tabule a stolní počítače. Až na pátém místě figurují notebooky a na sedmém tablety. Tento výčet ovšem neodhaluje, k čemu jsou tyto pomůcky využívány.

Ministr školství Robert Plaga (ANO).
Zvýšení ochrany. Plaga chce respirátory pro učitele z nejvíc nakažených regionů

„Interaktivní tabule slouží většinou jako projektor, daleko méně ke tvorbě výukového obsahu,“ uvedl Kopecký. České školy pak zcela propadají v zapojování interaktivní programovatelné techniky (Bee-Bot. Ozobot-BIT, Ozobot EVO, LEGO Mindstorms EV3), ačkoliv od příštího školního roku by měla být běžnou součástí výuky. Momentálně s ní pracuje v průměru šest až osm procent pedagogů a jen pětina učitelů informatiky.

V posledních měsících se objevilo mnoho metodik, jak si se vzdálenou výukou poradit. Například portál O2 Chytrá škola nabízí srozumitelné návody na využívání moderních technologií v různých předmětech. Důležité jsou i platformy, na nichž učitelé mohou sdílet své zkušenosti. Přední místo by v nich mohla zaujmout ZŠ a MŠ Ludgeřovice nedaleko Ostravy. Přechod na online výuku tady byl pro všechny snadný, neboť digitálně fungují už šestý rok. Každý učitel má notebook, k dispozici je 140 tabletů, cloudové úložiště je samozřejmostí.

Počítačová výuka - Ilustrační foto
Stát zaplatí školám počítače. Ale bez internetu

„Hledal jsem platformu k efektivnímu řízení školy, která má čtyři budovy, a nechtěl jsem, aby mezi nimi obíhali lidé nebo papíry,“ řekl Deníku Karel Moric, ředitel této školy s 522 žáky a 85 zaměstnanci. Začali používat sdílené kalendáře a dokumenty, zapojili žáky, jimž nabídli online přípravy, když byli nemocní. Postupně se nabalovaly další věci jako iPady, nové aplikace, Ozoboty, úspěšně vyzkoušeli elektronickou nástěnku Padle či , výukovou platformu Kahoot.

„Máme štěstí na lidi, kteří se nebojí vše vyzkoušet a vědí, že mají moji plnou podporu, která zahrnuje i možnost nezdaru. Někdy žasnu, jak naši učitelé dokážou všechny novinky implementovat do výuky,“ líčí Moric. Podle něj je v době, kdy jsou kantoři zahlceni spoustou metodik a informací, nejdůležitější osobou ředitel, který musí udat směr. „Jinak se může stát, že učitelé získají k novým technologiím odpor a raději se vrátí ke klasické frontální výuce,“ míní Karel Moric.