Všichni vědí, co je třeba udělat. Nikdo ale neumí zaručit, že se to v praxi stane. Tak lze s nadsázkou charakterizovat materiál, který má pro resort školství znamenat zhruba totéž, co Bible pro křesťany. Je jím Strategie vzdělávací politiky 2030+, která obsahuje všechny zásadní kroky, jež je třeba učinit, aby z českých škol vycházely děti, jež se hodně naučily, ale daleko víc se ještě naučit chtějí a nebojí se ptát.

Klíčový dokument, na němž externí expertní skupina pracovala rok a půl, je otevřeným textem, který vybízí k diskusi a oponentuře. Loni se k němu uskutečnilo 17 kulatých stolů a desítky veřejných debat. Ministerstvo školství obdrželo 350 podnětů, které dál přicházejí. Včera byla zahájena třídenní série diskusí k jednotlivým implementačním kartám pro období 2020 – 2023, konkrétně k předškolnímu vzdělávání, revizi rámcových vzdělávacích programů podpoře a řízení škol, inovaci oborové soustavy a zvýšení kvality vzdělávání v strukturálně postižených regionech.

V létě půjde dokument do meziresortního připomínkového řízení, v září by ho měla schválit vláda a pak nastane období ověřování, pilotáže, korekcí a uvádění do praxe. Jak včera podotkl ministr školství Robert Plaga (ANO), nic z toho se nepovede, pokud záměry Strategie 2030 nevezmou za své jednotlivé školy, ředitelé a učitelé.

Uvádějící učitelé

Materiál kupříkladu neobsahuje závazek na přijetí kariérního řádu. „Prvním krokem musí být podpora uvádějících učitelů, jejich zakotvení v systému jako nezbytné podmínky zkvalitňování pedagogických sborů,“ uvedl ministr. S jeho názorem souhlasí i šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová: „Zatím k tomu každá škola přistupovala podle svých možností, což se týká i odměn, ale tak důležitá věc vyžaduje jasně nastavená pravidla.“

Robert Plaga připustil, že v souvislosti s pandemií přijde velký tlak na školský rozpočet, připomněl třeba požadavek SPD na zrušení inkluze, což by prý vyneslo šest miliard korun. „Uděláme vše pro to, aby se nezahodily tři roky pozitivního vývoje, kdy se zvyšovaly učitelské platy a do resortu mohli přicházet specialisté typu speciálních pedagogů nebo psychologů,“ slíbil Plaga. Vyjádřil i jistou naději, že v důsledku krize některých odvětví by do škol mohly přijít desítky odborníků z praxe.

Dvouletí ve školkách

Hodně se také diskutovalo o tom, co školství přinesly zkušenosti z distanční výuky. „Ukázalo se, kolik zbytečností se děti běžně učí. Děje se to ale nikoli proto, že to vyžadují rámcové vzdělávací programy, ale kvůli jejich špatné aplikaci,“ sdělil člen expertní skupiny Radko Sáblík. A v tom je zakopaný pes. Mnohé školy překlápěly požadavky RVP do svých výukových plánů mechanicky a k původním osnovám ještě přidávaly další látku. Přitom osvojení požadovaných kompetencí lze dosáhnout mnoha způsoby, mezi nimiž biflování faktů rozhodně není na prvním místě.

ie se také detailně zabývá nerovnostmi ve vzdělávání, k jejichž odstraňování má přispět nejen resortní spolupráce, ale také adresné pilotní projekty v zasažených regionech. Odpolední panel k předškolnímu vzdělávání pak přinesl i jasnou odpověď na to, jak to bude s přijímáním dvouletých dětí do mateřských škol. „Od 1. září 2020 vstupuje v platnost ustanovení vyhlášky o předškolním vzdělávání, které stanovuje, že za každé zařazené dítě mladší tří let se nejvyšší počet dětí ve třídě snižuje o dvě děti,“ uvedl Jaroslav Faltýn, ředitel odboru předškolního, základního a speciálního vzdělávání MŠMT.