Přes internet by se mělo dát žádat nejen o starobní, ale také o invalidní a pozůstalostní důchody. Podle důvodové zprávy návrhu by přitom žadatelé neměli vyplňovat obyčejný PDF tiskopis. „Po přihlášení některým z uznávaných způsobů elektronické identifikace se žadateli nabídne předvyplněný formulář,“ stojí ve zprávě.
Identifikovat se lidé budou moci kupříkladu prostřednictvím eObčanky, NIA ID, MojeID, Bankovní identitou anebo přes svou datovou schránku. Změna se přitom nemá týkat jen důchodců, kterým bude penzi vyplácet ČSSZ. On-line by si měli smět o důchod žádat tedy i ti, o jejichž penzi se starají ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti.
V materiálu se uvádí, že by změna měla nastat od 1. července 2023. „Počítáme s tím, že veškeré nutné změny s úpravou budou provedeny v souladu s termínem, o kterém hovoří zákon,“ uvedl mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. „Digitalizace zůstává prioritou v rámci celého resortu,“ prohlásil. Možnost zajít postaru přímo na příslušnou pobočku ČSSZ ovšem těm lidem, kteří by si to přáli, nadále zůstane.
(Ne)připravené úřady
Odborníci nové plány na digitalizaci žádostí o důchod chválí. Přesto se obávají, aby při jejich realizaci nedošlo k zádrhelům, jak bývá u zavádění podobných elektronických novinek v administrativě v Česku zvykem. „Je to otázka celé státní správy a toho, jakým způsobem pracuje s registry a s daty,“ uvedl Filip Pertold z think tanku IDEA při CERGE-EI. Jako příklad uvedl vysoké školy, jež někdy data neukládají do registrů správným způsobem.
Proto absolventům některých z nich možná nezbude nic jiného, než vyhrabat ze šuplíku svůj starý diplom. Budou-li chtít léta studia k důchodu započítat, vyrazí s ním potom někam na úřad. „Je to jako kdyby se sice postavila nová silnice, ale na to, aby po ní mohla jezdit auta, by se musela udělat ještě spousta dalších věcí, v tomto případě tedy v celém systému státní správy,“ poznamenal Pertold.
Vladimír Bezděk z investiční společnosti Avant, jenž kdysi vedl komisi pro přípravu důchodové reformy, říká, že tento krok měl být zaveden již dávno. „Jenom tím snižujeme obrovské zpoždění, které v této oblasti máme,“ uvedl. Podle něj ovšem nestačí jen samotné zavedení elektronického podání žádosti. Její zpracování totiž nyní trvá úředníkům i dlouhé měsíce a je podle něj otázkou, zda se také tento proces zrychlí. „Pokud ne, tak ten největší potenciál digitalizace uniká,“ posteskl si Bezděk.
Šibeniční termín
Rychlost zavádění plánované změny překvapuje Michaelu Marksovou, jež kdysi působila jako ministryně práce v kabinetu tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). „Já už to dlouho nesleduji tak zblízka, ale samozřejmě je to super. Jestli ale od rozhodnutí, že na to bude aplikace, do spuštění má být půl roku, tak si myslím, že je to příliš ambiciózní,“ uvedla Marksová.
Také ona se obává zejména nedostatečného propojení systémů jednotlivých státních institucí. „Nejlepší by bylo, kdyby byl jeden úřad, který by měl na starosti celé IT státní správy. Aby si to jednotlivá ministerstva řešila po svém, mi připadá nesmyslné,“ konstatovala Marksová.
Ministerstvo práce přesto předpokládá, že se podávání žádostí ulehčí. „Cílem je administraci maximálně zjednodušit, aby byl celý proces co nejvíce proklientský,“ prohlásil mluvčí Augusta. Úředníci již mají od letoška zkušenost se zjednodušeným podáváním on-line žádostí u řady sociálních dávek. „Protože klienti těchto možností využívají, můžeme předpokládat, že stejně tomu bude i v případě vyřizování důchodů,“ dodal.