Spojené státy poprvé v historii umístily své bombardéry B-1 v Norsku. Byl to první výraznější vojenský signál nové Bidenovy administrativy a znamená jediné: Američané se vracejí do strategicky důležitého regionu, píše italský deník La Repubblica ve své analýze.

Čtyři letouny a dvě stě vojáků z Dyess Air Force v Texasu nyní budou hlídat v oblastech pod severní točnou a v mezinárodním prostoru severozápadně od Ruska. Politologové diskutují, zda reakce USA není opožděná; ruská expanze zde trvá již několik let. Shodují se ale v důvodech Bidenova kroku. Jsou za tím peníze.

Stále viditelnější vliv klimatických změn na Severní ledový oceán totiž otevírá nové byznysové možnosti. V Arktidě se nachází pětina všech dosud nevytěžených zásob fosilních paliv na světě. Těžařský průmysl má ale zájem rovněž o obrovská ložiska mědi a vzácných kovů.

K tomu si připočtěte perspektivu otevření nových polárních cest pro obchodní plavbu s tím, jak před očima taje ledová čepice. To znamená jediné - zkrácení časů dopravy, snížení nákladů a další zisk. Průchodnost severního oceánu se každým rokem o něco prodlouží. Podle klimatologů bude oceán během letního období kolem roku 2040 už zcela bez ledu.

Jako první využil této možnosti Kreml. V srpnu 2017 se ruský tanker stal prvním plavidlem v historii, které překonalo polární trasu bez pomoci ledoborce. Tanker vezl ropu z Norska do Jižní Koreje devatenáct dní, tedy o jednu třetinu rychleji, než trvá tradiční transport přes Suezský průplav.

Speciální loď na polární trasy

Rusové loď postavili speciálně pro cesty polárními trasami. Na sibiřském poloostrově Jamal se totiž nachází největší známé arktické ložisko zemního plynu, přímo prezidentem Vladimirem Putinem kontrolovaný energetický projekt. Kreml předpokládá, že obchodní ruch na polární cestě se v krátké době zdesetinásobí. Rusko s rozsáhlým severním pobřežím je bezpochyby jednou ze zemí, která z tání bude těžit nejvíce.

Moskva je sice nejvíce obratným hráčem na polární šachovnici, ale není jediná a rozhodně ne nejsilnější. Své zájmy zde mají i Kanada, Dánsko v Grónsku, Finsko, Island, Norsko, Švédsko a v neposlední řadě USA – všechno členové nebo partneři NATO. Všichni dohromady, včetně Moskvy, společně zasedají v tzv. Arktické radě. Nově se ale do hry zapojila i další mocnost – Čína.

Ta poslední tři roky o sobě tvrdí, že je zemí tzv. kvaziarktickou. Do svého ekonomicko-politického projektu Pásu a cesty, jehož zastáncem v ČR jen například prezident Miloš Zeman, totiž přidala podprojekt Polární hedvábná stezka.

Rostoucí ambice Ruska i Číny

Od té doby Peking tvrdí, že má právo účastnit se zasedání a spolurozhodovat v Arktické radě. Ta sice nemá žádné velké pravomoci, ale přijetí Číny by změnilo u severního pólu poměr sil.

Rostoucí ambice Ruska i Číny vzbuzují nepokoj i severoamerického velení vzdušné a kosmické obrany (NORAD). To informovalo, že Rusové posílili svoji flotilu poblíž Murmansku. Velení ruského námořnictva to odůvodnilo obranou cest ze severosibiřských přístavů přes Beringovu úžinu právě do Číny.

Rostoucí agresivitu z ruské strany zaznamenala i řada rejdařství. Rusové si vynucují právo kontroly nad novými vodními plochami, vyžadují od proplouvajících lodí povolení a některým rovnou omezují svobodu plavby.

Vysoká hra o Arktidu právě začala, píše La Repubblica. Bojuje se podle ní na dvou frontách: o naleziště a cesty. „Pro amerického prezidenta Joea Bidena, pro něhož jsou otázky životního prostředí na prvním místě domácí i zahraniční politiky, bude „tající kontinent“ kardinálním oříškem k rozlousknutí,“ dodává.