Evropa hledá náhradu ruského plynu. Musí kombinovat

Vpád ruských vojáků na Ukrajinu jasně ukázal, jak veliké nebezpečí pro Evropu znamená spoléhat se zejména na ruský zemní plyn. Země Evropské unie proto hledají náhradní zdroje plynu, který nyní nutně potřebují. Nejen pro vytápění a jako zdroj energie, je totiž rovněž nezbytný pro některé druhy průmyslové výroby. S úplným přerušením dodávek plynu z Ruska však nyní země EU nepočítají. Konec ostatně nenaznačují zatím ani ruští dodavatelé. Pro válčící Rusko je totiž plyn vedle ropy zásadním zdrojem příjmů.

Snížení odběru ještě letos

Potřebu co možná nejdříve a co nejvíce omezit svou závislost si ale EU jasně uvědomuje. Proto již tento týden ohlásila Evropská komise, že ještě v letošním roce hodlá snížit podíl objemu ruského zemního plynu až o dvě třetiny. Své naděje vkládá zejména do zkapalněného zemního plynu (LNG), dováženého například z USA a z Kataru. Ten by letos měl nahradit přes třetinu dodávek z Ruska, tedy 60 miliard metrů krychlových ze 155 miliard metrů krychlových.

PŘEHLEDNĚ: Únorové ceny vyletěly o 11 procent. Co zdražovalo nejvíc

Úplné nahrazení ruského plynu by podle odborníků mohlo být možné nejprve zhruba za pět let. Evropské země by však nejprve musely masivně investovat do LNG terminálů v přístavech na březích Severního i Baltského moře. „Především by bylo nutné nasmlouvat dlouhodobé dodávky LNG, a k tomu by bylo zapotřebí navýšit produkční kapacitu v místech těžby, tedy v USA, Kataru a severní Africe,“ říká Michal Macenauer ze společnosti EGÚ Brno.

Paliva - InfografikaZdroj: DeníkOdborníci se přitom shodují na tom, že jedinou efektivní cestou je komplexní řešení pro celou EU. „Ideální je postupovat společně. Státy tak získají více plynu, a ten se lépe rozdělí, aby ho někdo neměl dostatek a druhý nemrzl,“ uvedl energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh. Jen na náhradě plynu z jiných zdrojů ale stavět celou koncepci nadále nelze. Dalšími cestami je dočasně větší využití hnědého uhlí, u něhož se přitom počítalo s rychlým utlumením.

Teplárny totiž dosud při výrobě tepla pro 1,7 milionu českých domácností uhlí využívaly z 51 procent, zemní plyn ze 32 procent, z devíti procent biomasu a další obnovitelné zdroje, zbytek připadá na jiná paliva. Podle dosavadních plánů spalování uhlí mělo skončit do roku 2030. „Z toho plyne, že současná třetina podílu zemního plynu by se měla v příštích letech dokonce ještě zvyšovat na úkor uhlí,“ připomněl mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann. Pro tento rozpor tedy bude nutné najít vhodné řešení.

Počítá se i s větším využitím obnovitelných zdrojů a spalováním nevyužitelného odpadu. „Také u těchto alternativních zdrojů je limitována dostupnost,“ tvrdí analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Kromě toho větší zájem o biomasu jistě zvýší její cenu. „Už teď se to projevuje u levného dřeva z kůrovcové kalamity, jehož ceny rychle rostou,“ připomněl.

Zodpovědné úspory

Již v minulých týdnech se na sociálních sítích ozývaly laické hlasy, že ke snížení spotřeby plynu může vést úspornější vytápění v domácnostech. „Tam záleží na ochotě odběratelů, a jinak to regulovat nejde, ale v administrativních budovách skutečně lze nastavit topení na nižší teplotu,“ souhlasí s tímto nápadem Gavor.

Přežít ve sklepě. Skupina Čechů je pro jistotu připravena

Znalci se shodují také v tom, že bude třeba dbát na co největší úspory tepla třeba tak, že se budou lépe zateplovat domy, stará okna vyměňovat za nová, lépe těsnící, střechy více osazovat fotovoltaickými panely a častěji než dosud využívat tepelná čerpadla.

„Stěžejní to bude v horizontu pěti, deseti let, ale trošku to může pomoci i do příští sezony,“ tvrdí Koželouh z Hnutí Duha.