Evropská unie ruský plyn nechce. Náhradu ale nemá

Za šestnáct let své kancléřské kariéry udělala Angela Merkelová dvě zásadně špatná rozhodnutí. Prvním bylo, když v roce 2011 po haváriiv japonské Fukušimě rozhodla o ukončení činnosti jaderných elektráren v Německu. „Jadernou energetiku chceme co nejrychleji opustit a přejít na zásobování z obnovitelných zdrojů,“ prohlásila tehdy Merkelová. Druhým špatným krokem bylo, když po ruské okupaci Krymu pokračovala v přechodu Německa od uhlí a jádra na zemní plyn z Ruska, který měl doplnit obnovitelné zdroje. Jakoby ani k okupaci Krymu nedošlo.

Kvůli těmto fatálním krokům dnes Německo a s ním většina Evropské unie nemůže přerušit odebírání plynu z Ruska. Je na něm totiž příliš závislá. Vladimiru Putinovi tak za plyn denně putuje na vedení války proti Ukrajině sedm set milionů euro. „Dodávky ruské ropy a plynu jsou pro evropské ekonomiky nezbytné,“ říká nástupce Merkelové Olaf Scholz. „Rozhodli jsme se aktivity obchodních společností v oblasti dodávek ropy a zemního plynu neukončovat,“ dodává.

Evropa hledá náhradu ruského plynu. Musí kombinovat

Německo je největším odběratelem ruského plynu, ale i ropy a v neposlední řadě také ruského uhlí, kterým pokrývá polovinu své spotřeby. Nedá se ovšem říci, že by bylo i nejvíc závislé.

Na ruském plynu jsou ještě závislejší především postkomunistické země. Lotyšsko a Česko dovážejí 100 procent svých importů plynu z Ruska. Maďarsko z 95procent a sousední Slovensko z 85 procent. Celkově Evropská unie dováží z Ruska 38procent své celkové spotřeby zemního plynu. Je paradoxem, že jen několik týdnů před ruskou agresí na Ukrajinu Evropská komise ve své nové taxonomii zařadila zemní plyn mezi podporované přechodné technologie v boji proti klimatické změně.

Do pěti let bez Ruska

Ruská agrese proti Ukrajině přinesla tvrdé probuzení. Ve hře je přitom několik scénářů. „Jsou tři možnosti. Buď plyn hned vypnou Rusové, či Evropská unie, která to ale nemá v úmyslu. Nebo se stane postupnou součástí řetězu sankcí z posledních týdnů,“ uvedl pro Deník Václav Baruška, velvyslanec pro energetickou bezpečnost. „Pokud by bylo odstavení okamžité, muselo by se přistoupit k tvrdé regulaci a de facto přídělovému hospodářství včetně odstavení některých podniků. Prioritou by vždy bylo zásobování občanů a kritické infrastruktury, jako jsou nemocnice,“ dodává Bartuška v rozhovoru, který celý vyjde v Deníku v pátek.

PŘEHLEDNĚ: Únorové ceny vyletěly o 11 procent. Co zdražovalo nejvíc

Jak dál s ruským plynem se pokusila vyřešit minulý týden Evropská komise i summit EU ve Versailles. Brusel zveřejnil návrh, v němž tvrdí, že do příštího roku lze nahradit dvě třetiny současného odběru ruského plynu. Plyn lze dovážet odjinud, z Kataru, či Alžírska. Lze zvýšit výrobu biometanu a vodíku a také zateplit domy.

„Evropa má pro zbývající týdny letošní zimy dostatečné množství plynu, ale musíme naléhavě doplnit naše zásoby na příští rok,“ varuje eurokomisařka pro energetiku  Kadri Simsonová. „Komise proto navrhne, aby zásobníky plynu v EU byly do 1. října naplněny alespoň do 90 % své kapacity,“ dodala.

Zelená pro Evropu.Zdroj: DeníkNa summitu ve Versailles, kde se ve čtvrtek setkali lídři států vlád EU, byl znát ještě opatrnější přístup. A to i ze strany Prahy, „Snižování energetické závislosti na Rusku je prioritou vlády,“ uvedl sice kabinet Petra Fialy, ale český premiér na schůzce EU okamžité zastavení dodávek nepodpořil.

„Zajištění energetické soběstačnosti Evropy, podporujeme. Jsme přesvědčeni, že snižování závislosti na ruském plynu je správná cesta,“ tvrdí zároveň Fiala.I při největší rychlosti se státy EU shodly na pěti letech, během nichž by se mohly závislosti na ruském plynu zbavit. Záleží ale i na tom, jak moc nás bude chtít Rusko potrestat nás za podporu Ukrajiny.