Kliknutím zvětšítePříběhy Ljubov a Romana jsou jen jedněmi z desítek tisíc případů válečných zločinů, kterých se Rusové údajně dopustili od začátku invaze na Ukrajinu. „Nejde jen o válečné zločiny. Jedná se o více než jen zločiny proti lidskosti. To, čeho jsme na Ukrajině svědky, je genocida,“ prohlásil předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Michael McCaul ve své úvodní řeči. Příjmení vypovídajících Ukrajinců zákonodárci na jejich žádost nezveřejnili.
Pět dní mučení
Přišli si pro ni v lednu tohoto roku. Když jí do domu vtrhli vojáci, pracovala už Ljubov téměř rok jako účetní pod vládou ruských okupantů. Nezvaní hosté tvrdili, že hledají zbraně. „Zabavili mi mapu Ukrajiny, ukrajinskou vlajku, magnetky na lednici s obrázky Ukrajiny a pamětní žeton s modrou a žlutou stužkou symbolizující oběti druhé světové války,“ vyprávěla Ljubov s pomocí překladatele. „To byly jejich důkazy proti mně,“ dodala.
Odvedli ji do místnosti, kterou Ukrajinka popsala jako mučírnu. Podle jejích slov ji pět dní mlátili, nutili ji svlékat se, řezali ji nožem a vyhrožovali znásilněním a vraždou. Vzali ji dokonce i na nedaleké pole, kde ji následně donutili vykopat si vlastní hrob. „Na poli mě znovu bili a k hlavě mi přikládali pistoli, ze které stříleli, jako by mě popravovali,“ zavzpomínala na hrůzné chvíle.
Nebyla prý jediná, kterou na místě drželi. „Viděla jsem, jak mučí další lidi, které vyváděli ven s černými igelitovými pytli na hlavě,“ řekla. „Mám o ně takový strach. Moc ráda bych je jednoho dne našla, ale nejsem si jistá, zda jsou stále naživu,“ dodala.
Utekla do Ameriky za dcerou
Ljubov měla štěstí a ruští vojáci ji nakonec pustili na svobodu. Před odchodem jí ovšem nezapomněli říct, že se vrátí. Když překročila práh svého domu, vše bylo vyrabované. Odnesli si i medaile, které patřily jejímu otci.
Ženě se podařilo chvíli poté z Chersonu uprchnout a dostat se do Spojených států za dcerou. Doufá ovšem, že se jednou na Ukrajinu vrátí. „Zatímco vám tady vyprávím svůj příběh, na těch územích jsou další lidé, které Rusové právě teď okrádají, znásilňují a bijí,“ prohlásila. „Tyto odporné zločiny je třeba zastavit,“ zdůraznila.
Za zločiny padlo jen pár trestů
Slyšení ve Sněmovně reprezentantů se koná v době, kdy se někteří američtí zákonodárci snaží zajistit další podporu Ukrajiny. Prosazují, aby Bidenova administrativa posílila vojenskou pomoc, kterou Kyjevu poskytuje. „Putin a vysoce postavení představitelé Kremlu dali jasně najevo, že jejich záměrem je systematicky zlikvidovat existenci Ukrajiny,“ sdělil McCaul.
Na slyšení vypovídal i generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin. „Evidujeme kolem 80 tisíc případů potenciálních válečných zločinů. Doposud za ně ukrajinské soudy odsoudily 31 Rusů,“ uvedl.
Kostin uvedl, že jen po osvobození Chersonu objevili přibližně 20 mučíren jako z vyprávění Ljubov. Více než tisíc přeživších navíc nahlásilo celou řadu mučení, včetně používání elektrických šoků, waterboardingu, nucení se svlékat do naha a vyhrožování zmrzačením a smrtí, informovala agentura AP. „Jen v Chersonské oblasti je zdokumentováno přes 60 znásilnění,“ přiblížil Kostin.
Mladíka deportovali proti jeho vůli
Mezinárodní trestní soud vydal minulý měsíc zatykač na Vladimira Putina a ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Rozhodl tak kvůli údajnému plánu na násilnou deportaci ukrajinských dětí do Ruska. Právě příběh jednoho deportovaného chlapce byl u středečního slyšení druhým svědectvím.
Šestnáctiletý Roman se nucenému odvozu bránil. V místě bydliště měl starší sourozence, kteří za něj mohli převzít zodpovědnost. Pro Rusko byl ovšem válečný sirotek a na jeho prosby vojáci nijak nehleděli.
Vojáci mladíka donutili jít pěšky 60 kilometrů až do města Doněck, které bylo také v rukou Ruska. Po cestě mu údajně celou dobu vyhrožovali. Po příchodu do města Romana umístili do nemocnice spolu s dalšími dětmi.
„V této nemocnici mu oznámili, že bude mít nyní jinou rodinu,“ uvedla jeho zástupkyně, jejíž jméno američtí zákonodárci také nezveřejnili.
Okupační úřady ignorovaly skutečnost i jeho slova, že chce, aby jeho zákonnými zástupci byli jeho starší sestra a bratr. Ti v té době bydleli na Ukrajině. Mladíka pak poslali do jiné nemocnice. „Tam mu vystavili nový rodný list jménem samozvané Doněcké lidové republiky. Poté ho poslali do Ruska na údajné prázdniny,“ popsala jeho zástupkyně.
Jakmile se Roman s dalšími dětmi ocitl v Rusku, přivítala je tam Lvová-Bělová. Oznámila jim, že je adoptují ruské rodiny. Děti proti tomuto rozhodnutí protestovaly, ale ničeho tím nedosáhly.
Než pro ně Rusové našli vhodná místa pro adopci, poslali je do internátní školy. „Nakonec se pro Romana nová rodina našla. Snažila se ho převychovat… nutila ho například sledovat propagandistické pořady v televizi,“ dodala zástupkyně.
Sledovali každý jeho krok
Komunikovat se svými vrstevníky také téměř nemohl, neboť rodina sledovala jeho pohyb a chování pomocí telefonu, který mu dala. „Nutili ho, aby říkal, že se mu nová rodina a nový život líbí. Zařídili mu ruský pas, který mu ale vzali s tím, že budou vyřizovat papíry k adopci. Byl pod neustálým psychologickým tlakem,“ vylíčila žena jeho situaci předtím, než se mu podařilo uprchnout.
Snad i malým zázrakem se mu nakonec podařilo kontaktovat právě svou zástupkyni, s jejíž asistencí získal potřebné doklady a s pomocí dalších dobrovolníků z Ruska unikl.
Větší podpora Ukrajiny? Další zbraně
McCaul pobídl v rámci slyšení k tomu, aby Amerika začala společně se svými spojenci Ukrajině poskytovat zbraně, které napadená země potřebuje k vítězství nad Putinem. Narážel přitom podle stanice CNN na raketové systémy dlouhého doletu, jako je například ATACMS. „Svobodný svět nemůže nečinně přihlížet tomu, co se děje,“ apeloval předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů.
K situaci se vyjádřil i politik Gregory Meeks. „Se všemi důsledky tohoto hrůzného činu, s jizvami i traumaty se budou muset vypořádat právě Ukrajinci. Bude to trvat celé jejich životy,“ doplnil newyorský demokrat.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
