Situace u Donu byla nepřehledná a plná eventuálního konfliktu. „Vedle nás je země, která se může kdykoliv rozhodnout vyřešit své vnitřní problémy násilím. Proto podnikáme tyto kroky. Pro vlastní bezpečnost,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v komentáři k nedávným zprávám o koncentraci ruských vojsk na ukrajinské hranici. Problém je, že Ukrajina i západ vidí tento příběh zcela opačně. Zemi zmítanou problémy ochotnou kdykoliv přikročit k násilí vidí v Rusku.

Ministra zahraničí USA Anthony Blinkem a následně i prezident Joe Biden varovali Moskvu před důsledky možného útoku na Ukrajinu. Kolem 10. dubna uvedla mluvčí Bílého domu, že Rusko má u hranic se svým západním sousedem více vojáků, než kdykoliv jindy od roku 2014, tedy od vypuknutí konfliktu na Donbase.

Vojáci v KLDR.
Kim Čong-un rozpouští svoji armádu. Scházejí mu lidé na práci

Podle neověřených informací publikovaných v ukrajinských médiích v následujících dnech orgány samozvané Doněcké republiky měly připraveny tři podoby zvacího dopisu adresované prezidentovi Ruské federace Vladimiru Putinovi.  V prvním se na něj obracely s žádostí o vojenskou pomoc, v druhém měly žádat o připojení k Rusku a ve třetím o uznání nezávislosti. Dokument měly mít k dispozici ukrajinské tajné služby. Komentátoři ale poukázali na fakt, že nejvýhodnější pro Moskvu je současný stav zamrzlého konfliktu. Situace by se ale změnila, pokud by se Moskva odhodlala rozšířit zónu konfliktu a znovu aktivovala pozapomenutý projekt Novoruska.

Podle ruského deníku Novaja Gazeta by měla Moskva na výběr ze dvou směrů útoků. Ze severu ve směru na Charkov a z jihu po vylodění na pobřeží Černého a Azovského moře, který by podpořil pozemní útok z Krymu. Této variantě nahrávala podle deníku i zdejší kumulace ruských sil v době eskalace napětí. Rusové se nakonec po oznámení, že ukončili své největší vojenské cvičení od dob Sovětského svazu, částečně z jižního sektoru stáhli. Otázky ale zůstaly.

Vodní krize

Jedním z neuralgických bodů celé oblasti je Severokrymský kanál, životodárná tepna ukrajinské Chersonské oblasti. Na jaře se při zvýšení hladiny otevírají jeho stavidla a voda zavlažuje tamní úrodné zemědělské oblasti. Od roku 2014 ovšem z něho ani kapka nedorazila na Krym. Ukrajina přítok uzavřela okamžitě po ruské anexi poloostrova. Nejprve pomocí dočasné přehrady, od roku 2017 již s pevnější betonovou konstrukcí u obce Kalančak. To pro Krym samozřejmě znamená obří problémy, kanál zajišťoval 85 procent jeho spotřeby vody. Loni se stala situace kritickou, dlouhodobé minimální srážky způsobily vyčerpání krymských vodních zdrojů. Na mnoha místech, jak informoval polský deník Gazeta Wyborcza, byla voda k dispozici pouze několik hodin denně. Letošní léto tak pro Krym může být fatální.

Už loni v květnu americké analytické centrum The Jamestown Foundation uvedlo, že Rusko v souvislosti s rostoucí vodní krizí může přistoupit k vojenskému řešení problému. Muselo by ale obsadit část Chersonské oblasti včetně přehrady Kachovka, odkud je sváděna voda do Severokrymského kanálu. Je třeba upozornit, že Chersonská oblast je středobodem všech strategických plánů o Novorusku.

Epicentrum výbuchu
Na výbuch ve Vrběticích bychom mohli být pyšní, domnívá se ruský expert

Moskva by samozřejmě mohla zajít ještě dále a Ukrajinu zcela od moře odříznout. V tom případě by ale musel okupovat oblasti od Mariupolu na východě, přes Záporoží, Cherson a Mikolajiv po Oděsu a Podněstří. Kumulace ruských vojenských a námořních sil včetně invazních člunů přesunutých z Baltského moře z posledních týdnů těmto úvahám nahrávala. Ukrajina by se nebyla schopna ubránit a západní partneři si toho jsou vědomi. Situaci ale jen monitorují pomocí bezpilotních letadel RQ-4 Global Hawk, uvedla Gazeta Wyborcza. Nakonec kvůli obavám z další eskalace do Černého moře nevpluly ani dva americké torpédoborce s protiraketovými obrannými systémy a raketami Tomahawk. O pár dní je později je ale plnohodnotně nehradilo britské královské námořnictvo.

Pro Kreml by mohla být nová válka výhodná, pouze v případě, že by to pro něj znamenalo posílení moci v regionu i ve vlastní zemi. Zároveň by musela být co nejkratší a s minimálními náklady. Podle zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil generála Ihora Romanenka  Moskva žádné přesné plány ohledně možných vojenských operací v oblasti nemá. Deník Novaja gazeta uvedl, že se Moskva stále ještě nerozhodla, zda by pro ni válka o Novorusko byla přínosná.