Kliknutím zvětšíteProfesor na Fakultě elektrotechniky a elektroniky Adelaidské univerzity Derek Abbott sdělil, že tělo muže nalezené na konci čtyřicátých let na jedné z australských pláží patřilo Carlu "Charlesi" Webbovi, elektroinženýrovi, který se narodil v roce 1905 v Melbourne. Při identifikaci Webba, jakožto muže ze Somertonu, spolupracoval Abbot s renomovanou americkou genealožkou Colleen Fitzpatrickovou.
Policie státu Jižní Austrálie a oddělení Forenzní vědy Jižní Austrálie (Forensic Science SA) však ještě Abbottovy závěry nepotvrdily.
Jihoaustralští forenzní vědci se ke kauze zatím odmítli vyjádřit a odkázali CNN na místní policii, která uvedla: „Aktuálně nemáme žádné informace a poskytneme komentář, až obdržíme výsledky testování.“
Poslední kousek skládačky
Abbot však tvrdí, že se mu s Fitzpatrickovou podařilo pomocí sekvenování DNA najít poslední kousek skládačky, která již více než sedmdesát let zajímá historiky, amatérské detektivy i konspirační teoretiky.
V případu nastal posun již loni v květnu, kdy jihoaustralská policie zareagovala na Abbottovu výzvu k exhumaci těla. Odborníci z Forensic Science SA vzápětí zahájili práci ve snaze o co nejlepší analýzu DNA záhadného muže.
Nakonec se však podle Abbotta stačilo vrátit ke kořenům vyšetřování. Důkazy o totožnosti záhadného Somertonského muže mu totiž prý poskytly prameny vlasů zachycené v sádrové posmrtné masce, kterou policie vyrobila již koncem čtyřicátých let minulého století.
Shoda s DNA žijících příbuzných
Prameny vlasů neznámého muže předala policie Abbottovi před více než deseti lety. V době, kdy on sám pokračoval v soukromém pátrání po řešení záhady. Vlasy pak léta zkoumal tým odborníků na DNA na univerzitě v Adelaide. Dostupné informace následně předal Abottovi a Fitzpatrickové, kteří se tak díky nim ve vyšetřování posunuli zase o krok vpřed
V březnu tohoto roku Abbott učinil zásadní prohlášení. Uvedl totiž, že na jméno muže ze Somertonu přišel, a to díky dlouholeté pečlivé práci s genealožkou Fitzpatrickovou. Spolu sestavili složitý rodokmen, který obsahoval asi čtyři tisíce jmen a nakonec je dovedl právě k Webbovi, jehož datum úmrtí nikde neobjevili.
„Vytvořením tohoto rodinného stromu se nám podařilo najít jeho vzdáleného bratrance z matčiny strany,“ řekl Abbott. 23. července pak konečně porovnali DNA získanou z vlasů s testy DNA provedenými Webbovým vzdáleným příbuzným. K jejich překvapení skutečně přišla shoda.
„Je to jako jedna z těch dávných legendárních záhad, kterou chce každý vyřešit, a nám se to podařilo,“ řekla Fitzpatricková, která vyšetřovala i další odložené případy včetně zmizení letkyně Amelie Earhartové v roce 1937 nebo havárie letu Northwest 4422 v roce 1948. „Bylo to, jako bych vylezl nahoru a byl na vrcholu Mount Everestu," řekl Abbott o okamžiku, kdy zjistili zjevnou shodu DNA.
Ačkoli se zdá, že jejich objev záhadu Somertonského muže uzavírá, zjevné potvrzení Webbova jména vyvolává mnoho dalších otázek ohledně toho, kdo to vlastně byl a jak zemřel.
Pokud se jeho totožnost potvrdí, vyvstanou také další otázky ohledně podivných stop kolem případu, včetně posledních slov perské básně nalezených v jeho kapse a něčeho, co vypadalo jako válečný kód načmáraný v knize, který po mnoho let vyvolával spekulace, že byl špionem. Celá pravda může vyjít najevo až časem.
Kdo byl Somertonský muž?
Případ Somertonského muže, známý také jako Záhada muže ze Somertonu nebo Případ Tamám Shud, začal v časných ranních hodinách 1. prosince 1948, kdy návštěvníci našli tělo ležící na pláži Somerton v Adelaide. Muž byl dobře stavěný, ve věku přibližně mezi 40 až 50 lety, vysoký 1,8 metru, měl šedomodré oči a zrzavě hnědé vlasy, které byly po stranách prošedivělé.
Neměl u sebe doklady totožnosti, což policii donutilo hledat další stopy. V jeho kapsách našli jízdenky, které naznačovaly, že den předtím jel vlakem na nádraží v Adelaide a v zavazadlovém prostoru nádraží odbavil kufr. Zavazadlo obsahovalo oblečení s utrženými cedulkami, policie však při vyšetřování uvedla, že jeho kabát pocházel z USA. Navzdory několika vodítkům však nebyli schopni určit mužovo jméno.
Jeho otisky prstů a fotografie rozeslali do celého světa, včetně Spojeného království, Spojených států a anglicky mluvících zemí v Africe. Dopis z ledna 1949, podepsaný ředitelem FBI Johnem Edgarem Hooverem, potvrdil, že USA ve svých složkách nenašly žádnou shodu s jeho otisky prstů.
Snad nejzáhadnější stopy přišly několik měsíců po nálezu těla. Patolog znovu prozkoumal jeho oblečení a našel skrytou malou kapsu, v níž byl srolovaný kus papíru, na němž bylo vytištěno „Tamam Shud“, což v perštině znamená „konec“ nebo „hotovo“.
Jedná se o poslední slova básně Rubaját íránského básníka Omara Chajjáma z 11. století. Kus papíru někdo vytrhl z knihy, kterou následně získala policie.
Útržek z knihy Rubáiját, který vyšetřovatelé našli v kapse Somertonského muže. „Tamám Shud“ znamená persky „konec“ či „dokončeno“.
Nejmenovaný muž uvedl, že ji 30. listopadu, den před smrtí muže ze Somertonu, našel pohozenou ve svém autě. Muž, který nalezl knihu policii neposkytl žádné další informace, nicméně kniha sama poskytla další matoucí stopy. Tématem knihy Rubáijat je, že člověk by měl žít naplno a nelitovat, až život skončí. Námět básně vedl policii k teorii, že muž spáchal sebevraždu jedem, ačkoli ji nepotvrdily žádné další důkazy.
Na zadní straně knihy policie nalezla ručně psané telefonní číslo, které patřilo Jessice Thomsonové, jež žila v nedalekém předměstí Glenelg v Adelaide. Když jí ukázali posmrtnou masku, byla údajně zděšená, popřela však, že by muže znala. Spisovatel Gerry Feltus ve své knize o případu uvedl, že když v roce 2002 Thomsonovou znovu vyslýchal, dospěl k přesvědčení, že se buď vyhýbá odpovědi nebo že o případu prostě nechce mluvit. Feltus se domníval, že Thomsonová totožnost muže ze Somertonu znala. I její dcera Kate v televizním rozhovoru pro pořad 60 minut stanice Channel Nine v roce 2014 uvedla, že se domnívá, že její matka mrtvého znala.
Poblíž telefonního čísla se nacházela také načmáraná písmena, o nichž někteří tvrdí, že mohla být tajným válečným kódem, nicméně všechny pokusy o jeho rozluštění selhaly.
Špionážní teorie
Vzhledem k okolnostem a historickému kontextu smrti se stále spekuluje o tom, že mohl být mrtvý muž špion. Přinejmenším dvě místa v relativní blízkosti Adelaide byla předmětem zájmu špionů: uranový důl Radium Hill a Woomera Test Range, anglo-australské vojenské výzkumné zařízení.
Jeho smrt se také časově shodovala s reorganizací australských bezpečnostních agentur, která vyvrcholila v následujícím roce založením Australské bezpečnostní zpravodajské organizace (ASIO). Následoval zásah proti sovětské špionáži v Austrálii, která byla odhalena díky odposlechům sovětské komunikace v rámci projektu Venona.
Kdo byl Carl „Charles“ Webb?
Podle Abbotta se Webb narodil 16. listopadu 1905 ve Footscray, předměstí hlavního města státu Victoria Melbourne. Byl nejmladší ze šesti sourozenců. Abbott tvrdí, že o jeho raném životě ví jen málo, ale později se prý oženil s Dorothy Robertsonovou - známou jako Doff Webbovou.
Když se Webb objevil jako hlavní zájmová osoba v rodokmenu, pustili se Abbott a Fitzpatricková do práce a hledali o něm informace ve veřejných záznamech. Prověřili volební seznamy, policejní spisy a právní dokumenty. Bohužel neexistovaly žádné jeho fotografie, které by umožnily potvrdit vizuální shodu s mužem ze Somertonu.
„Poslední známý záznam o něm máme z dubna 1947, kdy opustil Dorothy,“ řekla Fitzpatricková. Ta je zakladatelka společnosti Identifinders International, genealogické výzkumné agentury, která se zabývá některými z nejznámějších amerických odložených případů.
„Zmizel a ona se objevila u soudu s tím, že její muž je neznámo kde a že se chce rozvést,“ vysvětlila Fitzpatricková. Podle dostupných dokumentů neměl pár žádné děti.
Kufr Somertonského muže
Fitzpatricková a Abbott tvrdí, že Robertsonová podala žádost o rozvod v Melbourne, ale dokumenty z roku 1951 odhalily, že se přestěhovala do Bute v Jižní Austrálii, 144 kilometrů severovýchodně od Adelaide, čímž vytvořila spojení se sousedním státem, kde bylo tělo nalezeno.
„Je možné, že do tohoto státu přijel, aby se ji pokusil najít,“ spekuloval Abbott. „Tohle je ale zatím jen naše domněnka. Nemůžeme s jistotou říct, že to je důvod, proč sem přijel, ale zdá se to jako logické vysvětlení.“
Veřejně dostupné informace o Webbovi vrhají trochu světla na záhady, které případ obklopují. Odhalují, že rád sázel na koně, což může vysvětlovat kód nalezený v knize. Právě o něm se dlouho spekulovalo, že by písmena mohla odpovídat jménům koní. „A báseň Tamam Shud? Webb měl rád poezii a dokonce psal vlastní,“ řekl Abbott na základě svého mnohaletého výzkumu.
Pro renomovanou americkou forenzní genealožku Fitzpatrickovou bylo vyšetřování případu jako skládání sudoku. Po odhalení totožnosti muže podle ní vyvstávají další otázky, na které musí nalézt odpověď. „Mám opravdu velký zájem pomoci vyřešit záhadu toho, jak zemřel. Ráda bych viděla výsledky toxikologie. A ráda bych zjistila, co se stalo s jeho ženou Dorothy,“ řekla ABC News.
15
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
