V průzkumu agentury Kjodó 35,3 procenta dotázaných chce odvolání her, 44,8 procenta by přivítalo jejich další odložení. Sportovní událost se měla konat už loni v létě, ale Japonsko a Mezinárodní olympijský výbor ji přeložili do letošního přelomu prázdnin. Olympijský oheň by v Tokiu měl vzplát 23. července. Podle dřívějších prohlášení další přeložení není možné. Pokud se nebudou moci uskutečnit, budou považovány za zrušené.

Počet Japonců, kteří jsou proti hrám, od léta 2020 setrvale roste. Loni na konci prázdnin bylo v podobném průzkumu negativních postojů o deset procent méně, proveden byl ale jen pár týdnů po skončení výjimečného stavu souvisejícího s první pandemickou vlnou. Nyní se agentura ptala Japonců jen dva dny před začátkem druhého výjimečného stavu, který potrvá do 7. února.

Bill Clinton
Když prezidentům USA skončí mandát: skáčou padákem, farmaří, vyhrávají Grammy

Premiér Jošihide Suga ho vyhlásil na jeden měsíc ve čtyřech prefekturách – v Tokiu a sousedních Kanagawě, Chibě a Saitamě. – na žádost místních vlád. Opatření se týkají 37 milionů lidí. Celkem je v Japonsku 47 prefektur, ale tyto čtyři oblasti patři mezi nejvíce lidnaté. Pravidla nejsou zatím příliš přísná. Obyvatelé byli požádaní o nevycházení z domu po 20. hodině a majitelé restaurací a tradičních jídelen o uzavření svých podniků od té samé hodiny.

Školy, muzea, kina, obchody, posilovny nadále zůstávají otevřené. I na sportovní utkání se může, ale zde je počet ohraničen na pět tisíc lidí na sportoviště, nebo na 50 procent z kapacity, pokud je venkovní hlediště větší. Takže na nedávném zahájení ragbyové ligy bylo na olympijském stadionu v Tokiu necelých 20 tisíc lidí, do haly na sumo ale mohlo jen zmíněných pět tisíc. Požadovanou výjimku totiž nedostal tradiční a v zemi veleoblíbený Velký turnaj v sumo v tokijské hale Kokugikan.

Týdenní vyjednávání

Vyjednávání starostky Tokia Juriko Koike, prefektů postižených oblastí a premiéra o tom, zda je výjimečný stav třeba zavádět, trvala týden. I kvůli tomu obliba premiéra padá závratnou rychlostí a již se blíží úrovni, při které loni v září odstoupil předchozí premiér Šinzo Abe. Suga je Japonci viněn z pomalých reakcí, podceňování situace a nedostatku vůdčích schopností. Vyjednávání s akčními prefekty a starostkou toho byly podle agentury NHK důkazem.

Koronavirus se poprvé objevil v čínském Wu-Chanu…
Odkud je koronavirus? Čína skrývá důkazy, tým vědců vyrazil na "detektivní" misi

Celostátní průměr denních nakažení v Japonsku roste. V polovině ledna se pohyboval kolem 6000. Na čísla nám dobře známá z Evropy i z Česka je to samozřejmě směšně málo – Japonsko má 126 milionů obyvatel. Země je ale krásným příkladem disciplinovaného obyvatelstva (roušky na veřejných místech nosí všichni bez reptání) a tzv. japonského modelu, tedy precizního testování, trasování a analyzování situace za pomoci nejmodernějších metod a techniky a okamžité separace vznikajících ohnisek.

Do dneška mělo Japonsko celkem 300 tisíc nemocných s covidem a necelých pět tisíce úmrtí. V 13,5milionovém Tokiu se denní přírůstek nakažených pohybuje již několik dní kolem jednoho tisíce. V zemi se ještě nezačalo očkovat, což je vládě rovněž silně vyčítáno.

A právě tento fakt může rovněž hrát roli v neochotě Japonců uspořádat olympijské hry. Očkovat by se zde mělo začít na konci února – a to jen cca deset tisíc lékařů z nejvíce ohrožené skupiny. V polovině března by se mělo začít se zbytkem zdravotníků. Starší lidé se začnou vakcinovat až na konci března. Vláda sice neustále opakuje, že bude všechny olympioniky skoro nepřetržitě testovat, ale zcela evidentně to nestačí.

Přestože je Japonsko jednou z nejvíce technologicky vyspělých zemí na světě, vlastní vakcínu bude mít podle odhadů až v roce 2022.

Letadlo MC-21-300
VIDEO: Drama při testech. Nový ruský letoun skončil mimo dráhu

Mezinárodní olympijský výbor zatím stále neochvějně věří, že se hry uskuteční. Jeho šéf Thomas Bach tvrdil pro BBC, že Tokio je nejlépe připraveným městem na hry v celé historii moderního olympismu. Jenže jeho kolega z výboru Kanaďan Dick Pound pro tu samou televizi vyjádřil obavy, že si tím není jistý.

Později svá slova mírni. „Organizátoři dělají vše, co je v jejich silách, aby hry začal shodně s plánem. Nikdo ale neví, co nám může virus ještě připravit. Dnes bych svoji víru v konání her vyjádřil v poměru 3:1,“ lavíroval Pound.

Přeložení her o jeden rok vyjde celkem na 3,45 miliardy dolarů (cca 80 miliard korun). Z toho 650 milionů dolarů zaplatí olympijský výbor, 1,2 miliardy město Tokio, 685 milionů japonský stát a 990 milionů dolarů organizační výbor. Odhady nákladů za definitivní zrušení her nebyly dosud vyčísleny. Budou ale astronomické. I odtud pramení snaha hry stůj co stůj uskutečnit.