Martin Hájek: Sedmnáctý listopad je pro mě známé datum, protože v roce 1939 Hitler nechal zavřít všechny vysoké školy. Události odstartovaly kvůli vraždě studenta Jana Opletala. Na výročí v roce 1989 se uskutečnil v Praze pochod studentů, který rozehnaly jednotky StB. Vznikla fáma o zabití studenta a to urychlilo pád totalitního režimu. Učili jsme se o tom při hodinách dějepisu na základní škole. Při pětadvacetiletém výročí byly události probíraným tématem v televizi.

Samuel Týče: O obou událostech jsem se dozvěděl z dějepisu, hlavně o roku 1989. V roce 1939 byly zavřené české univerzity a zakázány všechny demonstrace, případně vojensky rozehnány. V roce 1945 byly 17. listopadu uzavřeny všechny německé univerzity na protest proti německým studentům a říši. O roce 1989 jsem se dozvěděl z vyprávění dědy. Myslím, že se události dnes připomínají celkem dost. Jsou různé pochody a často se vysílají dokumenty v televizi, a to je důležité.

Libor Malecký: Pro mnohé z nás, pro studenty, je listopad 1989 vlastně neznámý, protože nikdo neví, co se vlastně tehdy stalo. Pro některé je to jen státní svátek, volný den, kdy se nemusí do školy. Pro ty, kteří se zabývají historií, je ale 17. listopad den sametové revoluce. Pro ty, kteří se historií zabývají ještě více, je 17. listopad dnem, kdy se zavřely naše vysoké školy a bylo popraveno mnoho studentů, kteří protestovali. V listopadu 1989 klíče odzvonily pád totalitního režimu. Dozvěděl jsem se o tom na základní i střední škole a o události se i sám zajímám. Vyptával jsem se i pamětníků, kteří to všechno kdysi zažili.

Jakub Noll: Sametová revoluce je pro mne důležitý milník v historii ČR, protože lidi už asi přestalo bavit psát samizdat a nechat se zavírat do vězení za své názory, jako tomu bylo u Václava Havla. Sedmnáctý listopad byla také připomenutím událostí v roce 1939, kdy studenti protestovali proti Hitlerovi. Bylo jich několik zabito. Události se dost připomínají. Ale v poslední době starší lidé říkají, že se to v roce 1989 nemělo stát, a že se za komunistů měli lépe. Bavili jsme se o tom i na hodinách češtiny i na základní škole. Nejprve to začalo v Praze, pak se revoluce postupně rozšiřovala do okolních měst a vesnic.

Lukáš Kříž: Co si tak vybavuji, tak v roce 1939 nacisté zavřeli vysoké školy. Následuje po mnoha letech další 17. listopad,konkrétně v roce 1989. Tehdy byla sametová revoluce. Její výročí se v současné době připomíná třeba také tím, že někteří starší spoluobčané začínají říkat, že ty zmiňované události v roce 1989 se neměly stát, že za komunistů bylo lépe. Obě tato data jsme probírali ve škole při hodinách dějepisu. Jsou to podle mého názoru určitě obě historicky významná a důležitá data a měla by se připomínat. Teď si ještě vybavuji, že se jednou také při oslavách právě tohoto sedmnáctého listopadu protestovalo proti současnému prezidentu Miloši Zemanovi.

Šárka Hudčeková: Sedmnáctému listopadu 1939 nejprve předcházely různé demonstrace studentů. Nelíbilo se jim to, že Hitler nechal ostatní země podepsat Mnichovskou dohodu. Vyhrotilo se to uzavřením škol. V listopadu v roce 1989 vypukla takzvaná sametová revoluce. To je zase trochu jiná záležitost, je to datum, kdy padl komunistický režim. Dnes studenti tento svátek slaví jako symbol boje za svobodu a práva. 

Matouš Kolařík: Vím, že sedmnáctý listopad je vyhlášený jako Den studentů. V roce 1939, když sem přišli Němci, nechal tehdy Adolf Hitler zavřít všechny vysoké školy. Tehdy byl v Čechách a na Moravě vyhlášen protektorát. V listopadu v roce 1989 začala sametová revoluce tím, že studentské pochody byly rozehnané policií. Učíme se o tom při hodinách dějepisu ve škole. Podle mého názoru si výročí sedmnáctého listopadu každoročně v naší společnosti připomínáme určitě dostatečně.