V Muzeu T. G. M. v Rakovníku působí archeologové Kateřina Blažková a Jana Lomecká. Zeptali jsme se jich na nálezy, práci v terénu i na plánované výstavy.

Jaký nález muzea považujete za nejvýznamnější?

K. B.: Ze staré sbírky za zmínku určitě stojí Tleský poklad – keramická konvice se 400 skleněnými kroužky, který spadá do období vrcholného středověku. Archeologické oddělení v muzeu funguje šest let a můžeme říct, že za tu dobu jsme učinily tři velké nálezy: hrnčířskou pec a studnu ze středověku v centru Rakovníka a pravěkou hrobku v Kněževsi.
J. L.: Hrnčířská pec byla objevena v roce 2003 naproti restauraci Česká chalupa, kde se našli desítky hrnců z přelomu 15. a 16. století. V roce 2005 byla objevena studna ve Vysoké ulici. Našla se zde spousta nálezů, mimo jiné kachle s husitskou tématikou z 2. poloviny 15. století. A posledním nálezem je hrobka v Kněževsi ze starší doby železné, která byla objevena během archeologického dozoru při stavbě protierozních opatření v lednu 2007.

Přicházejí za vámi sami lidé se svými artefakty a kolikrát jde o pravý nález?

K. B.: Všechny artefakty, které jsou uloženy pod zemí, jsou majetkem státu a nálezce je povinen donést nález nejbližší sbírkotvorné instituci, kterou je pro Rakovnicko Muzeum T. G. M. Lidé to v povědomí mají, a tak za námi chodí a přinášejí nejrůznější nálezy.
J. L.: Jsme v kontaktu se stálými donašeči, lidmi, kteří k nám chodí s nálezy často. Dalo by se říci, že je to s pravostí nálezů půl na půl, ale jsme rádi, že lidé za námi chodí. Sami nemohou tušit, jestli jde o pravý nález.

Zabýváte se v současnosti prací v terénu?

J. L.: Pořád kontrolujeme kulturní archeologické památky na Rakovnicku, tzv. monitoring, nebo na těchto místech probíhá např. reidentifikace, čili nové zaměření místa. Vlastníme licenci k provádění záchranných archeologických výzkumů v okrese, což je v podstatě standardní archeologický výzkum, který je vyvolán stavební činností nebo jinou činností, která provádí zásahy do země. Poté dojde k identifikaci nálezů, dokumentaci a prostor může být stavebně či jinak pozměněn. Ale od ledna tohoto roku rada Středočeského kraje schválila, že výzkumy s podnikatelským záměrem bude mít na starosti Ústav archeologické památkové péče středních Čech.
K. B.: Lidé se mohou ozvat kvůli archeologickému výzkumu u staveb s neinvestičním záměrem (hlavně stavby rodinných domů), tahle práce nám zůstává, ale pravděpodobnost nálezů je rozhodně menší. Práce je ale stále dost. Digitalizujeme starou sbírku a nové přírůstky musíme ošetřit, odborně popsat a zaevidovat do muzejní sbírky.

V muzeu jsou stálé expozice, ale také připravujete programy pro návštěvníky, jak tato práce v muzeu vypadá?

J. L.: Ano, máme tu stálé expozice, u kterých jsou pevně stanovené programy, např. komentovaný výklad, terénní vycházka, ale nejnavštěvovanější výstavy jsou krátkodobé, které jsou někdy převzaté, ale samozřejmě realizujeme i výstavy z vlastních sbírek. Největší úspěch tento rok zaznamenala hmatová výstava zapůjčená z Muzea hlavního Města Prahy, kterou navštívilo 1400 návštěvníků během čtyř týdnů. Přednášky si u krátkodobých výstav zpracujeme sami nebo pozveme autora výstavy.
K. B.: Tento rok jsme zde měli rozmanité výstavy, např. Šaty dělaj´ pračlověka nebo Poslední Germáni v Čechách. Doprovodné programy jsou zaměřeny převážně na školní skupiny, ale objednat se může kdokoliv.

Jak vidíte budoucnost? Jaké výstavy připravujete?

K. B.: Připravujeme stálou expozici pro Muzeum Nové Strašecí, které je naší pobočkou. Expozice se bude jmenovat Keltové na Rakovnicku a bude založena na rekonstrukcích a modelech. Předpokládaný termín jejího zpřístupnění veřejnosti je konec roku 2007.
J. L.: Dále se chystáme na projekt Masaryk a archeologie. Výstava začne v roce 2008 na Lánech a postupně objede všechny naše pobočky. V květnu příštího roku si zapůjčíme archeologicko - antropologickou výstavu Člověk nepřítel i samaritán z Národního muzea v Praze, ke všem zmiňovaným výstavám a expozicím připravujeme doprovodné programy.