Archeologický výzkum v jedné z nejstarších obcí v Česku probíhá současně se stavbou kanalizace. Na jaře se kopalo poblíž hasičské zbrojnice a našlo se celkem 55 hrobů, nyní se v podobně rozsáhlém výkopu, který byl o dvacet metrů delší, ale také mnohem užší našlo hrobů dokonce sedmdesát. „Přesnou dataci nejmladších a nejstarších hrobů zatím není možné určit, ale pohybujeme se v podobném období jako na jaře, tedy v druhé polovině 12. a první polovině 13. století. Oproti jarní fázi jsou hroby poněkud bohatěji vybavené,“ povšimla si archeoložka Muzea T. G. Masaryka Jana Bezáková.

Jelikož bylo již v tomto období zavedeno křesťanství, nenašly se žádné milodary, nicméně se našlo mnohem více osobních šperků. „Našly jsme více prstenů i záušnic, které jinak byly v podstatě stejného typu, jako na jaře. Našli jsme také více mincí, které se budou ještě dále zkoumat, ale již nyní víme, že se jedná o Brakteáty, podle niž je jasné, že daný hrob může mít ze 13. století, ale i mladší,“ uvedla Bezáková.

Jedním z nejzajímavějších nálezu je keramický beránek, který se našel přímo u kostí malého dítěte, jež leželo na hrudi malé ženy. „Je to opravdu velmi zajímavé spojení. Ještě zajímavější a vzácnější nález z tohoto období jsou dva pruhy pevně tkané látky, které měla jiná žena umístěny na klíčních kostech z každé strany. Pravděpodobně šlo o límec košile, případně šatů,“ popisuje archeoložka rakovnického muzea.

U jednotlivých hrobů se našla také spousta kovových předmětů, ať už se jednalo o nožíky či hřebíčky, což souvisí právě s pohřebištěm. „Evidentně se jednalo o hřebíky do rakví. Vždy nahoře, když začíná hrob, se objevily dva tři hřebíky. Snažili jsme se získat co nejvíce kovových předmětů pomocí malého detektoru a některé nálezy byly opravdu zajímavé,“ konstatovala Bezáková.

Jedním z nich je železný ježek. Tento poměrně vzácný artefakt ve tvaru trojbodce sloužil jako pasivní zbraň. „Házela se proti nepříteli, buďto pěšákovi nebo koni,“ přiblížila archeoložka s tím, že žádné další zbraně se v hrobech nenašly.

Další zajímavý nález, který ovšem s pohřebištěm nesouvisí, neboť vypadl z profilu výkopu, byla olověná perla ve tvaru olivy. „Tyto perly, ať už ze vzácného kovu, skla nebo v tomto případě z olova mohou pocházet až z 10. či 11. století. Jak se dostala do toho profilu, to už je otázka, ale je to hmotný předmět z jiné kultury ze staršího období,“ popsala Bezáková.

V zásypech hrobů nebyly tentokrát žádné štípané industrie, což svědčí o tom, že stanice mezolitiků se nacházela blíže k řece Berounce. Výstavba kanalizace bude ještě pokračovat. Nyní se kopá směrem na Křivoklát, poté se budou ještě dělat přípojky v centru obce, které rovněž nabízí zajímavé nálezy.

Ty dosavadní putovaly do plzeňského antropologického oddělení na další zkoumání. Kompletní výsledky mohou být známy za dva až tři roky.