Protože prošli úplně všechny místnosti, na vlastní oči se přesvědčili, že archivní novostavby a jejich depozitáře už dávno nejsou těmi ponurými místy, kam byli za trest posíláni „neposlušní“ nebo „odložení“ úředníci, ale moderní pracoviště.

Co vše vůbec předcházelo tomu, než se rakovnický archiv přestěhoval do moderní budovy, se žáci dozvěděli hned na začátku.
Pak spatřili na vlastní oči učiněné poklady. Například nejstarší pergamen privilegia z roku 1319. Tím Jan Lucemburský udělil Rakovníku právo komorního města. Tím měl Rakovník poskytovat hradu Křivoklát určité služby.

Ve studovně jim ředitelka archivu Renata Mayerová vysvětlila, podle jakých pravidel mohou do uložených archiválií nahlédnout. V další místnosti byly na velikém stole rozloženy různé typy archivních materiálů. Tady je archivář postupně třídí do archivních kartonů a dále zařazuje do plátěných obalů zvaných pomůcky inventáře. Takhle zpracované dokumenty putují do depozitního sálu. V rakovnickém archivu je jich celkem šest o kapacitě sedm a půl kilometru. Nyní je tu uloženo tři a půl kilometru. Samozřejmostí je stálá vlhkost a klimatizace a protipožární zabezpečení.

Jak se na takovou návštěvu v archivu připravují, vysvětlila ředitelka archivu Renata Mayerová: „Když vím například, že přijdou Lužeňáci, snažím se jim ukázat něco od nich z obce.“

Spatřit pergamenová privilegia je opravdová lahůdka, protože ty se z depozitáře dostanou jen výjimečně a na malou chvilku. „Na přímém slunci se kroutí, proto listiny střídám a vyndávám je opravdu jen na chvilku. Odpolední exkurze si prohlédla zase jiné listiny. Když se listiny vrátí zpět do depozitáře, opět se krásně narovnají,“ vysvětlila Mayerová.

Prohlédnout si archiv od sklepa po půdu budete mít opět možnost příští rok v červnu při mezinárodním dnu archivů, kdy rakovnický archiv otevře své dveře veřejnosti. Nyní tam ale můžete zavítat také. Čeká tam na vás výstava k sto sedmdesáti letům činnosti veřejné knihovny s názvem Rakovnická knihovna v dokumentech. Potrvá do konce srpna.