VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Astrokalendárium - září

1. 9. 1979 prolétla jako první umělé těleso v blízkosti planety Saturn americká kosmická sonda Pioneer 11.

11.9.2007
SDÍLEJ:

Foto: universetoday.com

1. 9.1979
Prolétla jako první umělé těleso v blízkosti planety Saturn americká kosmická sonda Pioneer 11, která byla vypuštěna v roce 6. 4. 1973. Tato sonda o hmotnosti asi 270 kg patřila do kategorie družic určených k dálkovému průzkumu meziplanetárního prostoru a jednotlivých planet ve sluneční soustavě. Po vypuštění a příslušných korekcí dráhy se sonda dostala nejprve k Jupiteru, pak se přiblížila ke Slunci a teprve poté k Saturnu. Během průletu se sonda dostala asi 30000 km nad vnější okraj Saturnova prstence. Dne 1. 9. 1979 prolétla ve vzdálenosti asi 21400 km od horní vrstvy oblačnosti nad povrchem planety a uskutečnila některá měření a zároveň snímkovala detaily oblačnosti a prstenců Saturna.

1.9.1600
Zemřel Tadeáš Hájek z Hájku, český vědec, polyhistor a humanista, astronom, přírodovědec, matematik, geodet, botanik, profesor na univerzitě, překladatel, lékař Maxmiliána II. a Rudolfa II. Jako astronom pozoroval a popsal supernovu z roku 1572, zjistil, že komety jsou dále než Měsíc, zabýval se paralaxou, navrhl zjišťovat polohy hvězd pozorováním jejich průchodů meridiánem, provedl triangulaci okolí Prahy. Zasloužil se o pozvání Tychona Brahe a Johannese Keplera do Čech. Je po něm pojmenován kráter o průměru 76 km na přivrácené polokouli Měsíce.

2.9.1832
Zemřel František Xaver Zach, slovenský astronom. Zabýval se aberací a nutací hvězd a studiem pohybu Slunce. Byl vynikajícím odborníkem na astronomickou optiku. Je po něm pojmenován kráter na Měsíci.

3. 9.1976
Přistála na Marsu v oblasti Planina Utopia americká kosmická sonda Viking 2.
Sonda Viking 2 byla kromě jiného vybavena přístroji pro meteorologická měření, seismometrem a aparaturou samočinných laboratoří, které prováděly analýzu v oblasti biochemické, anorganické a organické chemie. Některá měření sonda prováděla až do 29.3.1980. Orbitální část ukončila činnost 24.7.1980.

5.9.1977
Start kosmické sondy Voyager 1.
Tato americká sonda proletěla kolem planet Jupiter dne 5. března 1979 a Saturn 13. listopadu 1980. Na své palubě nese pozlacenou desku s informacemi o Zemi. Pak se již vydala na dlouhou pouť do mezihvězdného prostoru. 15.8.2006 překonala tato legendární kosmická sonda vzdálenost 100 astronomických jednotek (15 miliard km) od Slunce. Astronomická jednotka je střední vzdálenost Země – Slunce. Stala se tak nejvzdálenějším vyslancem lidstva ve vesmíru. Sondy Voyager 1 a 2 směřují ven z planetární soustavy směrem do Oortova mračna komet. Posledním úkolem sond je najít hranici heliosféry tzv. heliopauzu. Heliosféra je prostor kolem Slunce vyplněný slunečním větrem a představuje tak magnetosféru Slunce. V Heliopauze se vyrovnává tlak slunečního větru a mezihvězdného prostoru.

9. 9.1975
Odstartovala americká kosmická sonda Viking 2, která přistála na Marsu o rok později 3. 9. 1976. Sonda byla vyvinuta speciálně pro uskutečnění biologických a dalších vědeckých experimentů na povrchu Marsu, které měli proběhnout po ukončení přistávacího manévru. Sonda měla startovací hmotnost 3445 kg (včetně paliva), po přistání na Marsu byla hmotnost aparatury 605 kg. Orbitální část ukončila činnost 24.7.1980, přistávací modul 29.3.1980.

9.9.1978
Start sovětské sondy Veněra 11.
25.12.1978 byl uskutečněn průlet orbitální části okolo Venuše a přistání přistávacího pouzdra na jejím povrchu spojeného s průzkumem atmosféry.

13. 9.1959
Dopadla na Měsíc poblíž kráteru Autolycus sovětská družice Luna 2. Jednalo se o první uměle vytvořené těleso, které se dostalo na Měsíc.

14.9.1712
Zemřel Giovanni Domenico Cassini, francouzský astronom italského původu. Pozoroval tělesa sluneční soustavy. Objevil např. mezeru v prstencích u planety Saturn. Tmavé mezeře v Saturnově prstenci se dodnes říká Cassiniho dělení. Kromě jiného také objevil čtyři ze Saturnových satelitů - Tethys a Dione v r. 1684, Rheu v r. 1672 a Japetus v r. 1671. Jako první v roce 1672 změřil sluneční paralaxu na základě pozorování Marsu a jako první zaznamenával pozorování zvířetníkového světla. Je po něm pojmenován kráter na Měsíci a jeho jméno nese také kosmická sonda Cassini, která v současnosti zkoumá planetu Saturn a její měsíce.

14.9.1978
Start sondy Veněra 12 (SSSR), 21.12.1978 přistání přistávacího pouzdra na povrchu Venuše, 21.12.1978 průlet orbitální části okolo Venuše - průzkum atmosféry Venuše.

16.9.1925
Zemřel Alexander Alexandrovič
Fridman (též Friedmann), ruský matematik. Navrhl alternativní vývoj Einsteinovy obecné teorie relativity. Einstein se původně domníval, že se vesmír nemění, ale Fridman nalezl jiné řešení jeho rovnic - pole, které ukazuje, že se hustota a poloměr vesmíru mohou měnit v čase.

17. 9.1857
Narodil se ruský raketový průkopník a vědec Konstantin E. Ciolkovskij, který významně přispěl k odvození základního vztahu raketového pohonu. K. E. Ciolkovskij se již v roce 1883 začal zabývat teoretickými základy a otázkou letu do vesmíru.

17.9.1951
Zemřel František Nušl, spoluzakladatel a dlouholetý předseda České astronomické
společnosti.

11.9.2007
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pražský okruh.

Na dostavbu Pražského okruhu ministerstvo kývlo

Poutavé vyprávění Václava Vodvářky přitáhlo do lánského Muzea T. G. M. posluchače všech věkových kategorií.
13

Vzpomínali na Masarykův život na zámku

Krimi mix z Rakovnicka: Nebezpečná návštěva stála seniorku úspory

Rakovnicko - Přinášíme výběr krimi zpráv z regionu. 

AKTUALIZOVÁNO

S kabelkou žena přišla o desítky tisíc korun

Jesenice – Jako varování pro čas předvánočního shonu může posloužit krádež s velmi nemilými následky, jíž se od čtvrtka zabývají policisté z Prahy-venkov: Jih.

AUTOMIX.CZ

Má vaše škodovka jedno zrcátko menší než druhé? Víte, proč to tak je?

V devadesátých letech se začal zejména u německých aut objevovat zvláštní jev. Mnozí z vás si dost možná všimli, že starší auta koncernu Volkswagen, ale i Mercedesy nebo vozy BMW, mají na straně spolujezdce výrazně menší zpětné zrcátko, než je to na straně řidiče. Proč to ale tak je?

Kraj chystá setkání se starosty. Budou velkým tématem odpady?

Střední Čechy – Na přípravy již třetího setkání se starosty obcí a měst začíná zvolna myslet středočeské hejtmanství. Půjde vlastně o první příležitost, kdy partnerům z radnic budou moci představit své vize, plány a záměry krajští radní v novém složení, vzešlém z říjnových změn v koalici. Setkání nicméně zatím není aktuální: uskutečnit by se mělo za čtvrt roku. „Chystá se na začátek března,“ konstatovala hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT