Pojem chudinská čtvrť či ghetto je pro Rakovnicko zatím naštěstí neznámým pojmem. Přesto lze najít přímo ve městě i v jeho okolí několik koutů, kam se s oblibou uchylují bezdomovci. Oblíbené jsou ruiny hotelu Sup.
Dodnes Rakovničané vzpomínají na sice kuriózní, ale ve svém důsledku velice nešťastný příběh jedenatřicetiletého cizince a jeho přítelkyně.
Před Vánoci roku 2005 se nastěhovali právě do staveniště.
Nejprve si ukradli matraci z nedaleké chaty v zahrádkářské kolonii, aby měli na čem spát. Pak živitel rodiny vycházel na výpravy po okolí a kradl kovy, které prodával ve sběrně druhotných surovin. Oba byli zadrženi policií. Muž byl obviněn s trestných činů krádeže, porušování domovní svobody a jeho láska z podílnictví.
Další méně příjemný je častý výskyt bezdomovců přímo v městské tržnici, kam se do plechových prodejních stánků uchylují převážně na noc. „Za posledních pár let se to bezdomovci v Rakovníku jen hemží. Stahují se sem z větších měst, protože je tady pro ně společensky příznivější klima. Je tu bezpečněji,“ uvedl velitel městských strážníků Pavel Škvára.
Rakovník si oblíbil také šedesátiletý Vladimír Odlívaný z Karlových Varů. „V Praze je sebranka z celého světa. Tady je lépe. Ven skoro nechodím. Abych přežil, tak občas žebrám. Moc ale nejím. Raději se ráno opiji a pak spím. Před léty jsem přišel o ženu i práci a pak už to se mnou šlo jen z kopce,“ odvyprávěl svůj příběh Vladimír Odlívaný.
Rakovničané také nikdy nezapomenou na smutný požár legendárního „Paraplíčka“ v roce 2006.
Nízká dřevěná budova byla kdysi součástí 3. základní školy. „Byla to jen otázka času, kdy se něco takového stane, Několikrát jsme tehdy na město hlásili, že se zde scházejí bezdomovci a feťáci, ale nikdo s tím tehdy nic nedělal. Tak se to vyřešilo samo,“ zavzpomínali na tehdejší události obyvatelé okolních finských domků.
Jak je vidět někteří bezdomovci dovedou být vůči svému okolí velmi nebezpeční. To potvrzují obyvetelé jednoho z panelových domů v Luženské ulici, kde je ohrožoval nožem duševně chorý muž také bez domova. „Hledal tu marně svoji přítelkyni. Ona už tu dobře deset let nebydlí, ale on si to nenechal vymluvit. Utábořil se před Vánoci před domem a každému, kdo vyšel, nadával a dokonce vytáhl nůž,“ zavzpomínala za obyvatele domu paní Hana.
Dotyčný zuřivec musel být nakonec odvezen policisty přímo do ústavu pro duševně choré.