Rozzuřené roje vos, nebezpečných sršňů i užitečných včel mohou lidem pořádně zkomplikovat i ohrozit život.

Jen od května vyjížděli berounští hasiči desetkrát na likvidaci včelích rojů a osmkrát na likvidaci sršních hnízd. „Včeli zlikvidujeme pomocí vysavače či pytle. Na sršně používáme pouze vysavač a nebo chemii,“ vysvětlil Jiří Zachariáš. Roje nebezpečného hmyzu se velmi často vyskytují na keřích. „Také nás ale už volali do mateřské školy a opakovaně jezdíme na rozhlednu na Dědu,“ upozornil profesionální hasič. Mezi lidmi koluje spousta „zaručeně osvědčených“ rad a metod, jak se s hmyzím vetřelcem navždy vypořádat. Potírat místo česnekem, vystříkat hnízdo pěnovým hasícím přístrojem nebo pozvat na zahradu na pomoc kosy. Pokud má někdo hmyz na zahradě, poradí mu hasiči, co dělat a kam se obrátit.

Před likvidací hmyzu svépomocí varují i lékaři. „Rozhodně lidé nesmí sami hnízdo přemísťovat, nebo dokonce ničit,“ upozornila mluvčí Záchranné služby Středočeského kraje Nina Šeblová. Během prázdnin vyjížděla záchranka ve Středočeském kraji přibližně k pětačtyřiceti případům, kdy měli lidé silnou alergickou reakci na hmyzí bodnutí. V jednom bohužel došlo i k úmrtí pacienta. Jednalo se o jedenapadesátiletého muže z Berounska, který dostal žihadlo do hlavy. Propukl u něj anafylaktický šok. Pacient tedy nedýchal a měl srdeční zástavu. Okamžitě ho začal resuscitovat lékař ze sousedství.

Záchranáři ihned po příjezdu pokračovali v rozšířené neodkladné resuscitaci. „Po čtyřiceti pěti minutách pokusy o oživování ukončili. Muže se oživit nepodařilo a lékař zkonstatoval jeho smrt,“ uvedla Nina Šeblová. Jak tedy bodnutí hmyzem předcházet? Nechoďte v trávě bez obutí. Na vosí či sršní hnízda lze totiž narazit ve starých kmenech stromů, hromadách dřeva, ale také na půdě nebo na střeše. Lepší je hmyz nedráždit a raději zavolat deratizační firmu. „Rozhodně se nesnažte sami hnízdo přemísťovat, nebo dokonce ničit,“ důrazně upozorňuje Nina Šeblová ze středočeské záchranky.
Vosy také často lákají slazené nápoje a pivo, občas vlezou dovnitř lahve či kelímku. Stejně tak existuje riziko při jídle. Nakousané ovoce, nanuky a lízátka jsou pro vosy a další hmyz lákavým místem k posezení. „Člověku, kterého vosa píchne do ústní dutiny, hrozí otok a následné dušení,“ připomíná mluvčí Šeblová.

V případě anafylaktického šoku, který je doprovázen i křečemi, bezvědomím, zástavou srdce či dýchání, a taktéž při bodnutí do oblasti krku
a úst je třeba okamžitě volat záchranku na čísle 155! „Alergici by u sebe v případě prudkých reakcí měli vždy mít injekci, kterou si sami aplikují do svalu,“ dodává Šeblová. U lidí, jež alergičtí na bodnutí nejsou, postačí k utišení bolesti studený obklad a užití mastí, které jsou i volně prodejné v lékárnách.