Její krása není nikomu odepřena. Stačí jen při cestě ke schodům na vlakové nádraží odbočit vlevo a už se ocitnete v jiném světě, i když stále uprostřed města. Je krásná v každém ročním období. V dubnu se v celé své kráse ukáží hájní rostliny. Že je květen, vás nenechají na pochybách rozkvetlé narcisy a tulipány z unikátní sbírky Jiřího Netíka. V červnu se stačí projít pivoňkovou loukou, podívat se na tajemné drakovce nebo masožravé rostliny. Letní měsíce prozáří velké záhony letniček. Podzimní měsíce zahýří barvami v dendrologické části.

Nesmíme zapomenout na unikátní botanický systém. Tady z více jak pěti set rostlin pokaždé něco kvete. Obdiv si zaslouží také tajemná jedová zahrádka…

Botanický systém
Nejcennější částí je i podle odborníků botanický systém. Na malých políčkách roste více jak 550 rostlin řazených podle příbuznosti. Najdete tu například léčivky nebo nejstarší odrůdu pšenice, dvouzrnku. O botanický systém téměř celý svůj život pečuje Walter Richter. Začal v roce 1965. Další cennou lokalitou je dendrologická část. Najdete tu téměř dva tisíce rostlin. Seznam pěstovaných rostlin sestavený před pěti lety obsahuje 1711 položek.

O celou zahradu se obětavě starají celkem čtyři lidé na částečný úvazek. Zahradnice Iva Poláčková, zmiňovaný správce botanického systému Walter Richter, kurátor sbírek a architekt zahrady Václav Laňka a vedoucí zahrady František Pazdera, který se stará o řízení zahrady a shánění mimorozpočtových finančních prostředků. „Díky jejich neúnavné a dokonalé péči je zahrada ve výborném stavu a máme se opravdu čím chlubit," zkonstatoval ředitel zemědělské školy Ivan Kup.

Oslavy
Své výročí zahrada oslavila, jak se na dámu v nejlepších letech sluší a patří. Prostřednictvím mnoha akcí k sobě pozvala hodně návštěvníků a gratulantů. Největší bezesporu bylo letní botanické družení. Přijelo téměř šedesát odborníků z celé republiky ze čtrnácti botanických zahrad, což je zhruba polovina členů Unie botanických zahrad. Rakovničtí pro ně připravili dvoudenní program. Při něm samozřejmě nevynechali návštěvu botanické zahrady.
Člen unie
Botanická zahrada je zakládajícím členem Unie botanických zahrad. Unie se snaží začlenit podobná účelová zařízení do legislativy České republiky. Botanické zahrady představují stejný kulturní a přírodovědecký počin, jako například zoologické zahrady. Proto si zaslouží dostávat finanční prostředky ze státního rozpočtu.

„Malé botanické zahrady stejně jako ta naše mají limit nikoliv v nápadech lidí, kteří se o ně starají, ale ve finančních prostředcích, které mají pro údržbu a rozvoj k dispozici. Doufáme, že se unii podaří současnou legislativu změnit tak, aby zahrady finance dostávaly stejně jako v ostatních státech," zkonstatoval vedoucí botanické zahrady František Pazdera.

Studenti i veřejnost
Botanickou zahradu provozuje Střední zemědělská škola v Rakovníku, ale je v majetku města. To přispívá nejen na její rozvoj, ale i na různé ekologické akce.
Dříve se do zahrady kromě studentů a pedagogů zemědělské školy dostal málokdo. To v posledních letech už neplatí. Nyní je přístupná veřejnosti během pracovní doby od dubna do listopadu a mimo pracovní dobu na požádání. Zavítají sem zájezdy, školy, zájmové spolky i mimo dny otevřených dveří. Zemědělská škola jim zajišťuje odborný doprovod.

Něco z historie 

Dalo by se říci, že zahrada vznikla vlastně na skládce. V roce 1963 Střední zemědělská školy v Rakovníku získala pozemky o výměře téměř 1,5 hektaru pouhých 200 m od školy. Byly tam pole, skládka odpadu i několik soukromých pozemků. Bylo třeba pozemek vyčistit a vykonat mnohé terénní úpravy. Vše šlo postupně, nejprve se upravovaly velké plochy, pak záhony a parcelky.

Velkou práci dala skalka a suchá zídka, zvláště při dovážení vhodného kamene. V roce 1964 se začaly vysazovat okrasné dřeviny, více jak šedesát druhů a odrůd listnáčů a padesát druhů a odrůd jehličnanů. Také se vytvořily ovocné stěny a sad pro výuku samostatného předmětu zahradnictví. Všechny práce, terénní úpravy i vlastní výsadbu vykonávali studenti a pedagogové školy svépomocí. Učitelé se žáky podle svých odborností zajišťovali určité práce. Například mechanizátoři se věnovali dopravě a stavebním pracím. Každý odpovídal za úsek, o který se staral.

Botanickou zahradu vyprojektoval s velkým citem a na základě mnohaletých sadařských zkušeností Václav Pelikán, tehdejší zástupce školy. Hned od začátku byla zahrada koncipována a budována jako účelové zařízení školy pro výuku žáků, jak v teorii, tak i při praxi.