Připomínáme, že petice vznikla jako spontánní výraz nesouhlasu občanů Křivoklátska se záměrem Ministerstva životního prostředí zřídit na deseti tisících hektarech kulturní a rekreačně exponované středočeské krajiny v cílovém stavu velkoplošně bezzásahový národní park.

Poslankyně Hana Orgoníková přijala petici a seznámila přítomné s jejím dalším osudem. Ohodnotila vysoký počet podpisů, na základě kterých proběhne na podzim v poslanecké sněmovně k předložené petici veřejné slyšení.

Mluvčí petičního výboru Miroslav Pecha při setkání mimo jiné řekl: „Křivoklátští občané vkládají petici do rukou poslanců s nadějí, že velice pečlivě zváží všechna pro i proti a rozhodnou s vysokou zodpovědností o dalším osudu křivoklátského krajinného celku."

Za iniciátory petice zdůraznil při setkání v Praze občan Křivoklátu Karel Breník: „Občané Křivoklátska, kterých se do této chvíle na jejich názor nikdo neptal, tak využili jediné demokratické možnosti občanského protestu proti výraznému zásahu do jejich životního prostoru. Petici podepisovali kromě občanů trvale žijících v křivoklátském regionu také lidé z jiných koutů země. Pro místní je les, kde se hospodaří, zdroj sociálních jistot, práce, dřevo na vytápění obydlí, i zázemí pro volnočasové aktivity i pro také rekreanty."

Při setkání byl přítomen také Jiří Papež, místopředseda zemědělského výboru. Zdůraznil, že vyhlášení dalšího národního parku je v rozporu s prohlášením Ministerstva životního prostředí, které při vyhlašování NP České Švýcarsko tvrdilo, že se jedná o poslední národní park v Čechách. Poukázal také na skutečnost, že vyhlašování a provoz dalšího národního parku je finančně značně náročné.

Karel Breník upozornil: „Petici podepsali i ti, kteří k tomuto území mají blízký vztah. Tisíce chatařů a chalupářů, kteří zde mají své rekreační objekty, rybáři a vodáci, kteří si nedovedou přestavit život bez volně přístupné Berounky, myslivci, kteří zde po staletí pečují o zvěř, i všichni ostatní milovníci pobytu ve volné přírodě."
Petici podepsalo do současné doby téměř 14 tisíc občanů. Cenné jsou zejména podpisy občanů z obcí, jejichž katastrální území přímo zasahují do navrženého národního parku.
„Křivoklátští občané nevěří slibům Ministerstva životního prostředí, že se vyhlášením národního parku nic nezmění, že se na území bude nadále hospodařit, a že kromě myslivců nebudou dotčeny žádné zájmy místních občanů, návštěvníků, ani jiných lidských aktivit, které se na současném využívání území podílejí," zdůraznil Karel Breník.

S jakým pocitem jste z poslanecké sněmovny po předání petice odcházel?
S dobrým. Jsem rád, že dnešní doba umožňuje svobodně projevit naše názory. Byli jsme v této vrcholné instituci přijati vlídně a bylo nám umožněno promluvit před novináři.

Co přijde nyní?
V podzimních měsících nás čeká veřejné slyšení. Zákon umožňuje, že když je pod peticí více jak deset tisíc podpisů, tak se veřejné slyšení uskuteční. Nic podobného jsem ještě nikdy neabsolvoval, ale myslím si, že není důvod k obavám, abychom svoji myšlenku, která je obsažená v petici, neobhájili.
V poslanecké sněmovně byl rovněž Miroslav Pecha, mluvčí petičního výboru. I tomu jsme položili otázku.

Myslíte si, že je o petici ze strany médií takový zájem, jaký by jste si představovali a potřebovali?
Ne. Myslíme si, že docela jiná situace by byla, kdyby přišla informace, že je Česká republika zase o krok blíže k vyhlášení nového parku. To by zřejmě byla pro média informace dne. Dle mého média moc nezajímá, že existují tisíce lidí, kteří se zasazují proti realizaci nového národního parku, ať už je k tomu vedou jakékoli důvody.

Poté, co informace médii o předání petice prošla, dorazily k vám nějaké další reakce od veřejnosti?
Ano. Měli jsme řadu osobních rozhovorů, telefonátů a emailů s tím, že s námi lidé vřele sympatizují a i nadále nás podporují. Veřejnost už zřejmě lépe chápe, o co jde. Rádi bychom touto cestou za petiční výbor poděkovali ještě jednou všem, kteří svým podpisem na petičním archu podpořili dobrou myšlenku.
Dodejme, že dle petičního výboru by vláda i parlament měly velice pečlivě zvažovat, jestli vůbec bude v České republice ještě někdy vyhlašovat další národní park.

„Musí si uvědomit, že tímto aktem trvale vyjímá rozlehlý krajinný celek z hospodářské činnosti člověka se všemi důsledky, které z toho vyplývají. Že tato krajina už nikdy nebude taková jako před tím, a že za tuto krajinu už zřejmě nikdy nikdo neponese přímou zodpovědnost. Lidé už tam nebudou nikdy moci dělat to, co před tím, a tudíž se nikdo nemůže divit, když na těchto územích bude ničit les vichřice, požáry nebo kůrovec, protože to je přirozená součást přírodních procesů," zdůraznili Breník a Pecha.
Uvedli také, že národní park není jedinou nezbytnou alternativou pro zachování přírodních hodnot Křivoklátska. „Ochrana přírody je zde dostatečně zajištěna stávající legislativou, to znamená více než 30 let fungující Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, stejnojmennou Biosférickou rezervací UNESCO, řadou přírodních a národních přírodních rezervací, Ptačí oblastí Křivoklátsko a mnoha dalšími územími zařazenými do soustavy NATURA 2000 a tak dále," připomněli.

Zdůraznili, že národní park nemusí vždy znamenat nejvyšší stupeň ochrany, ale může přinést daleko větší rizika, jak se ukazuje na Šumavě po 20 letech „péče" Ministerstva životního prostředí o lesní ekosystémy Národního parku Šumava. „Nechceme, aby se něco podobného dělo na Křivoklátsku. Občané Křivoklátska jsou přesvědčeni, že v době, kdy chybí peníze v tak závažných oblastech našeho života, jako je zdravotnictví, školství, policie, důchodové a sociální zabezpečení a další, by si společnost neměla dovolovat takový přepych, jakým zbytečný národní park bezesporu je," znovu připomněli Karel Breník a Miroslav Pecha.

V příštím týdnu přineseme rozhovor s vedoucím SCHKO Křivoklátsko Petrem Hůlou, který nám na témata, která se týkají zamýšleného vyhlášení národního parku přislíbil rozhovor.