Za vše hovoří čísla. Hlavní silnicí podle údajů ŘSD (Ředitelství silnic a dálnic) projede za den 4146 vozidel, z toho 1157 nákladních. Silnice tak velmi negativně ovlivňuje život města. Domy kolem ní jsou z velké části neopravené a neobydlené. Jejich majitelé se totiž bojí kvůli dopravě znehodnocení investic do svých nemovitostí.
U hlavní silnice jsou také dvě školy. V létě se navíc počet obyvatel města zdvojnásobí o rekreanty. Velmi mnoho cyklistů i chodců přechází Plzeňskou silnici u Velkého rybníka. Ta je tak úzká, že se na ní v některých místech těžko vyhýbají dvě nákladní auta. Nelze ani vybudovat pruhy pro cyklisty, nebo chodníky oddělit zeleným pásem. Plynulost dopravy komplikují četné odbočky na vedlejší silnice. Z tohoto důvodu a kvůli chystaným změnám podle územního plánu Jeseničtí požadují výstavbu obchvatu.
„Poslali jsme na ředitelství silnic a dálnic dopis s výzvou přípravy projektové dokumentace stavby obchvatu. Poslali jsme ŘSD veškeré stížnosti obyvatel i ústní, petice,“ informoval na posledním zastupitelstvu starosta Jan Polák.
A jesenický starosta Jan Polák dodává: „Dále jsme zaslali dopis na Ministerstvo dopravy. Z posledního jednání na ministerstvu vyplynulo, že by se měla udělat aktualizace technické studie s cílem najít úsporu ve finančních prostředcích i v technickém provedení.“
Problematikou dopravy v Jesenici se ŘSD zabývá už řadu let. Nyní se chystá velká rekonstrukce hlavní silnice. „Současně s tím byla zahájena intenzivní příprava obchvatu. Jeho výstavba se s přihlédnutím na všechny okolnosti odhaduje v horizontu patnácti let,“ řekl Pavol Pecha, ředitel provozního úseku.
Obchvat Jesenice není nová věc. Začalo se o něm mluvit údajně už za první republiky. V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století byly známy některé plány obchvatu a stanoveny stavební uzávěry na výstavbu v některých lokalitách a dokonce i na opravu domů.
„Podle pamětníků měl obchvat vést Rabasovou ulicí kolem mateřské školy. Pak se plány upravovaly a v současné době máme v územním plánu, že by se měl obchvat směrem od Plzně více zaříznout do lesa, o něco se přiblížit k Drahouši,“ popisoval starosta.
U křižovatky na Drahouš by se silnice měla zvednout na piloty a projet bývalým areálem pily. Dále pokračovat mezi Domovem Krajánek a areálem v Jahodovém lese, sjet mezi jesenickými rybníky horním a dolním Fikačem a navázat prolukou mezi sběrným dvorem a koncem města směrem na Rakovník. Obchvat by měl minout hřbitov a za hřbitovem by se měl napojit zpět na Žateckou silnici.
„V této chvíli mají prioritu obchvaty obcí na D6, což chápu. Směrem na Plzeň leží ještě větší obce, než je Jesenice. Například Kralovice nebo Plasy. Tam ale už nějaké plány jsou. Doufejme, že pak přijdeme na řadu my,“ zkonstatoval Jan Polák.
OBCHVAT RAKOVNÍKA UŽ MĚL BÝT HOTOV
Už více jak deset let se plánuje obchvat také v Rakovníku. Podle původních představ by po něm měla auta vesele jezdit už od roku 2014. Tak tomu ale není. Na co se tedy čeká? Hlavním důvodem je kromě financí také domluva s krajem. Ta už vázne několik let. Hotový obchvat v roce 2014 avizoval tehdejší starosta města Zdeněk Nejdl už před deseti lety. Od té doby se vedení Rakovníka marně snaží domluvit se s krajským úřadem. Obchvat je totiž v podstatě přeložkou krajské komunikace, jedná se tedy o stavbu v režii právě Středočeského kraje.
Budování silničního obchvatu města s sebou nese také problém s výkupem pozemků. S ním se vedení potýkalo už před pěti lety. V roce 2012 nebylo majetkoprávně vyřízeno asi čtyřicet procent pozemků. A dnes? Zeptali jsme se rakovnického starosty Pavla Jenšovského.
„Pokud se týká pozemků, které jsme měli koupit, tak ty jsme koupili. Další máme zasmluvněné. Ale abychom nemuseli dál udržovat smlouvy o smlouvách budoucích a aby mohlo být přikročeno k samotnému výkupu pozemků, je pro nás důležité jednání s krajem, kterému stavba bude patřit. Výkup se tak bude vázat na jeho účet, ne na náš.“
Po několika neúspěšných pokusech z minulých let celou záležitost projednat, se nyní vkládá naděje do jednání s hejtmankou Středočeského kraje Jaroslavou Pokornou Jermanovou, která do Rakovníka přijede na jeden den úřadovat už 19. července. Starosta Pavel Jenšovský s ní chce celou situaci probrat.
„Já bych se v této záležitosti s paní hejtmankou rád sešel. Předpokládám, že se schůzky zúčastní i zástupci velkých zaměstnavatelů, pro které je doprava životně důležitá. Chceme s ní hovořit o tom, jaký bude přístup kraje k budování obchvatu a také přivaděče od Lišan. Po této schůzce uvidíme, zda a kdy od nás kraj převezme současnou dokumentaci obchvatu, kterou máme zčásti hotovou (projektová dokumentace na zmiňovaný čtyřproudý přivaděč z rychlostní silnice R6 do Rakovníka okolo Lišan však stále není hotová, jak Deníku potvrdil starosta, pozn. red.). Na jeden úsek máme dokonce vydané územní rozhodnutí. Přes dlouholetou snahu města kraji tuto dokumentaci předat, se to doposud nepodařilo. Proto je jednání s paní hejtmankou prioritou,“ vyjádřil se k dalším postupům ze strany Rakovníka jeho starosta Pavel Jenšovský.
Skutečnou dobu realizace, ba ani jeho předpokládanou cenu, si však netroufá odhadnout. „Podle mého názoru se cena za obchvat i přivaděč bude pohybovat v miliardách, přesněji to ale říct nelze,“ uvedl starosta Jenšovský.
Vše prý záleží na tom, jak jednání s krajem dopadnou. To je však univerzální odpověď, kterou Rakovničané slýchají už dlouhá léta.
Obchvat vítají
Obchvat Rakovníka by uvítali i majitelé zdejších firem, jak potvrdil Martin Kopřiva zl dopravní firmy Anexia: „Samozřejmě bychom obchvat uvítali, a to nejen my. Myslím, že by ho ocenili i ostatní podnikatelé. Ve městě se denně pohybuje velké množství kamionů. Jen naše firma, která dělá pro Rakonu, tu protočí desítky aut denně. Byla by to velká pomoc. I z hlediska možného napojení na budoucí dálnici D6. To by mohlo přilákat i další potenciální partnery, protože projet přes Rakovník je velmi náročné, ať už je to od Kněževsi, nebo od Chrášťan. Zvýšila by se hlavně rychlost pohybu materiálu přes Rakovník na Prahu. Zatím tomu moc nevěřím. Vybudovala se pouze jedna krátká část ke kruhovému objezdu.“