V regionálních tiskovinách Rakovnicka se stále častěji objevují zprávy týkající se záchrany sakrálních památek. Na celém okrese existuje množství kostelů a kaplí čekajících v zuboženém stavu na svůj pozvolný zánik. Církev již o tyto stavby nemá zájem. Především z důvodu, že v daném místě nejsou věřící. Iniciativu proto přebírají různá sdružení, která usilují o obnovu památky a hledají možnosti jejího dalšího využití. V této činnosti samozřejmě spolupracují s obcí a s krajem.

Do celé akce se postupně zapojuje řada občanů, neboť obnovený kostel často slouží jako kulturní zařízení široké veřejnosti. Z nesčetných případů stačí zmínit situaci v Krtech, Čisté, Kostelíku, Kounově a v Hředlích. Rekonstrukce církevních staveb sice přináší společenský rozvoj obce, z ekonomického hlediska však lze těžko hovořit o rentabilitě. Tento nedostatek se snaží vyřešit některé alternativní návrhy využití sakrálních objektů, se kterými se autor tohoto článku setkal při neúspěšném pokusu o rekonstrukci Husova sboru v Lužné. Originalita těchto postojů si zaslouží svou prezentaci.

Husův sbor v Lužné jsem v roce 2005 přebíral ve značně zdevastovaném stavu. Poškozená konstrukce střechy a propadlý strop v obytné části nepatřily k těm nejzávažnějším. Na několika místech prosakovalo prasklé potrubí. Voda narušovala statiku severní části objektu a zatékala do nevyhovujících rozvodů elektřiny. Objekt neměl pro církev zásadnější význam. V roce 2005 chodili do kostela dva věřící, kteří se záhy odstěhovali. Na starosti mám přitom několik bohoslužebných středisek na severozápadě regionu a zajišťuji část pastoračních povinností přímo v Rakovníku.

Jediným příjmem pro kostel byly v té době členské příspěvky, jež za rok činily několik tisíc korun. Přes tuto skutečnost jsem se pokusil objekt zachránit a najít pro něj nové využití. Nakonec bylo rozhodnuto zřídit v něm multifunkční kulturní zařízení pro pořádání koncertů a přednášek, kde by současně fungovalo církevní muzeum a rozhledna. Za tímto účelem vznikla projektová dokumentace a náboženská obec získala stavební povolení. Domníval jsem se, že celou věc vnímá luženská veřejnost pozitivně, a zpočátku jsem tedy nezjišťoval názory obyvatel. Velice se za tuto chybu omlouvám.

Při pokusu zachránit Husův sbor se nejprve podařilo získat od diecézní rady prostředky na zajištění statiky a obnovu elektrické a vodovodní sítě. Mezitím jsem zpracoval podklady pro možnost uznání luženského kostela za kulturní památku. Objekt má ze stavebně historického hlediska klíčový význam, neboť dokládá přechod od tradicionalismu k funkcionalismu. Takových staveb má naše republika jen několik. Prohlášením sboru za památku se otevírala cesta ke státním dotacím. Problém nicméně tkvěl ve skutečnosti, že pro získání krajské dotace byla potřeba desetiprocentní spoluúčast.

Rozpočet náboženské obce pochopitelně toto kritérium nesplňoval. Pomocnou ruku však nabídl tehdejší senátor Miloslav Pelc a vyjednal, aby tuto část zaplatila obec Lužná ze svého. Nutno pochvalně říci, že samospráva svého slibu dostála, třebaže od té doby proběhly dvoje komunální volby a výměna zastupitelstva. Předchozí i současný starosta projevili v tomto směru pozitivní iniciativu.

Po získání obecní dotace se však začaly objevovat také první nesouhlasné hlasy. Jednoho dne u mě doma zazvonil dosud neznámý občan a vynadal mi, že „kradu Lužné peníze“. Celý rozčilený pak dodával: „Proč vrážet peníze do nějakého kostela, když se musí opravovat chodníky. Kdyby spadl, tak se většině Lužeňáků uleví.“ Určitou nevoli ale projevovali rovněž někteří zastupitelé. Razantně se ozvali, když v roce 2007 přeplatila obec desetiprocentní spoluúčast o 2000 Kč. Tato výtka je samozřejmě pochopitelná, protože uvedená částka by celé hospodaření Lužné zruinovala.

Rozhodující okamžik však přinesla otázka telekomunikační antény. V průběhu roku 2010 oslovili diecézní radu zástupci firmy T-Mobile s žádostí o umístění tohoto zařízení na kostele. Osobně jsem celou záležitost přivítal, protože peníze z pronájmu by mohly kostel zachránit. Krajská dotace bude vyčerpána v roce 2011. Další možnosti získání státních prostředků nejsou. T-Mobile plánoval umístit na kostel dvě destičky o velikosti 20x30 cm. Podobně tvarovanou anténu spatříme například na věži Týnského chrámu v Praze. Zařízení má pochopitelně barvu objektu a v celkovém pohledu nepůsobí rušivě. Tuto variantu ale zamítl památkový ústav v zastoupení Ing. Evy Volfové, a tak se hledalo jiné řešení.

Nakonec všechny orgány státní správy (včetně Evy Volfové) souhlasily s vybudováním vysílací věže. Tato možnost mě nepotěšila, nicméně jsem ji bral jako jediné řešení pro obnovu Husova sboru. Celkové panorama krajiny s kostelem již stejně narušovala nedávno vystavěná solární elektrárna. Záměr vybudovat anténu ale vyvolal rozhořčené reakce obyvatel. Odpůrci sestavili petici, kde se kromě zdravotních rizik pohoršovali nad tím, jak anténa památku zničí.

První obavu naprosto chápu, v případě druhé mám pocit rozporuplnější. Iniciátoři petice totiž nikdy o kostel neprojevili sebemenší zájem. Velice zvláštně pak působí skutečnost, proč stejnou měrou neprotestovali proti výstavbě elektrárny. Současně se po vsi začaly šířit zvěsti, že jsem za anténu určitě něco dostal do kapsy. Smlouvu však podepisovala diecézní rada a biskup. Poukazovalo se i na amorálnost skutečnosti, že peníze z pronájmu půjdou na obnovu kostela. Vždyť máme v obcí mnoho důležitějších věcí. Záležitost se dostala 17. února 2011 na pořad obecního zastupitelstva. Na schůzi jsem přednesl situaci kolem Husova sboru s tím, že záchrana kostela visí na existenci antény.

Na to mi jeden z iniciátorů petice řekl, že nemám obě věci spojovat. Anténu v blízkosti památky nechce a současně sdělil, že obnova kostela je jen věcí majitele a nikoho jiného. Přijde mi to jako protimluv. Když obnova je věcí jen majitele, tak je též jeho věcí i anténa. S ohledem na skutečnost, že petice proti anténě získala podporu většiny obyvatel Lužné II, je potřeba řešit, co s kostelem dále. Nelze očekávat, že by někdo z iniciátorů petice nebo z těch, kdo ji podepsali, nabídl pro kostel nějakou konkrétní pomoc. Možnost získání další dotace je v současné době nulová. Existence kostela jako kulturního zařízení tím padá.

Do popředí však nyní vystupuje celá řada jiných řešení. Jejich eventualitu chci nabídnout veřejnosti ke zvážení. Před několika měsíci jsem obdržel dotaz, zda by kostel nechtěla náboženská obec pronajmout pro chov prasat. Celou záležitost lze chápat jako žert, nicméně jsem se některých obyvatel Lužné dotázal, co si o tom myslí. V drtivě většině se nepozastavovali nad umístěním prasečáku v sakrálním prostoru, namítali však, že smrad ze zvířat půjde k jejich příbytku. Jestliže tedy vyřešíme problém zápachu, nic nebrání nevyužití kostela k chovu dobytka. Toto řešení naskýtá obyvatelům řadu výhod.

V dnešní době je velice obtížné sehnat zdravé a kvalitní vepřové, hlavně na Vánoce. Otázku odbytu tak máme vyřešenu. Stačí i vhodné pojmenování: Luženský štědrovečerní řízek přímo z kostela. Masný výrobek může vhodně prezentovat etiketa, kde bude vyobrazen Santa Klaus jedoucí na praseti k Husově sboru a v ruce držící kolu.

Další variantou je nechat kostel spadnout a využít lukrativního pozemku k potřebnějším účelům. Celou obcí hýbe otázka, kam umístit sběrný dvůr.

Parcela pod kostelem má dobrý přístup a polohu, takže sem mohou vozit odpad nejen občané z Lužné, ale třeba i z Lišan, Krušovic, Krupé a Hředlí. Navíc ve vztahu k úhledné zástavbě v okolí nepůsobí sběrný dvůr tak rušivě jako samotný kostel. V horizontálním pohledu dostane celá oblast jednotnou linii. Parcelu lze rovněž nabídnout k prodeji na budování rodinných domků či k drobnému podnikání. Variant je jistě nepřeberné množství a chtěl bych na veřejnosti, aby sama nalezla nejlepší řešení.

Náboženská obec proto vyhlašuje anketu o dalším využití Husova sboru. Soutěže se mohou účastnit nejen občané Lužné. Pokud uvedete své jméno a kontakt, budete zařazeni do slosování ověcné ceny.

První vylosovaný obdrží knihu Jana Černého Rakovnické paměti 19. století, druhý publikaci Luboše Smitky o rakovnických pomnících a třetí práci Václava Vodvářky týkající se Lán. Ve svém řešení však musíte uvést finanční krytí, jinak nebude návrh posuzován.

Samozřejmě i tyto vaše dopisy zařadíme ke slosování. Nutnost finančního krytí se navíc týká jen těch návrhů, které sami o sobě jsou ekonomicky nerentabilní. Vaše odpovědi zasílejte na adresu: Náboženská obec CČSH Lužná, 9. května 502, 27051 Lužná, případně mailujte na: kostel.soutez@seznam.cz.

Uzávěrka ankety je 15. duben 2011. K losování cen dojde 20. dubna a seznam výherců bude oznámen v tisku. Těšíme se na Vaše odpovědi.

AUTOR: JAN KRŠKO