A nyní? Vzpomenete si, kdy jste volali z budky, nebo kdy jste vůbec někoho volat z budky viděli? Ale stále ještě budky ve městech i obcích můžete potkat, i když ubývají.

Ještě na začátku roku 2007 bylo na Rakovnicku 155 budek neboli veřejných telefonních automatů (VTA), v celé České republice pak více jak dvacet pět tisíc. Na začátku letošního roku bylo v ČR už jen více než 8 500 VTA, z toho 84 v okrese Rakovník. A bude jich ještě méně, protože letos například plánuje společnost O2 Czech Republic zrušit 7 VTA. Všechny VTA provozuje O2 Czech Republic. Část z nich provozuje společnost O2 sama na komerční bázi a část provozuje ze zákona na základě takzvané univerzální služby, kdy zajišťuje pro občany přístup k veřejně dostupné telefonní službě.

Podle tiskové mluvčí O2 Lucie Pecháčkové zlatý věk telefonních budek nastal ve dvou obdobích. „Nejprve za Československé socialistické republiky, zejména kvůli nedostatečnému počtu a kapacitě telefonních ústředen. Na přidělení telefonu do svých bytů totiž museli lidé čekat celou řadu let. Druhý vrchol nastal po polovině 90. let minulého století. Tehdy vzrostl počet veřejných telefonních automatů až na přibližně 30 tisíc," vypočítávala mluvčí.

Rostoucí trend v počtu veřejných telefonních automatů se zastavil na počátku tisíciletí, kdy s rozvojem mobilních telefonních sítí průběžně dochází ke snižování počtu telefonních automatů napříč celou Českou republikou. Snižování jejich počtu je přitom přirozený proces. Stále více lidí dnes vlastní mobilní telefon, a proto spíše než volání z telefonní budky využívají mobilních technologií.

Kromě rušení nevýdělečných automatů má na jejich celkovém úbytku podíl například i to, že dochází k výměně dvou telefonních automatů, jednoho na mince a jednoho na karty, za jeden, a to kombinovaný, který umožňuje obě varianty plateb.

„Při rozhodování o tom, zda bude některý z automatů zrušen, přihlížíme i k dalším kritériím, například jestli je automat umístěný na zdi nebo je součástí telefonní kabiny, nebo jestli jsou s provozem veřejného telefonního automatu spojené nějaké zvýšené náklady, například v případě vandalismu," uváděla Lucie Pecháčková.

Nejčastěji se dnes z telefonních budek volá do mobilních sítí, a to z 66 procent, dále z předplacených karet na bezplatná čísla ze 16 procent, na pevné linky z 5 procent, na zelené linky ze 4 procent. Na tísňové linky a do zahraničí odchází 3 procenta hovorů.

Ale i ve zlatém věku telefonních budek existovala místa, kde budka zkrátka nestála, hlavně v malých obcích. Tady fungovaly takzvané veřejné telefonní stanice. To byl telefon například v kanceláři či v některé domácnosti, odkud mohli lidé v případě nutnosti volat kdykoliv. Například v obci Vlkov na konci osmdesátých let fungovala taková stanice v kanceláři tehdejšího Státního statku Jesenice a byl to jediný telefon ve vsi. Klíč od kanceláře měla pověřená osoba. Ta odemkla kancelář po pracovní době. Hovory lidé zapisovali do sešitu a nechávali tam i peníze za telefon.

V obcích, kde bylo v domácnostech jen několik telefonů, obyvatelé přesně věděli, kdo telefon vlastní. Existovalo mezi lidmi nepsané pravidlo, že v případě nutnosti si tam mohou přijít zavolat.
Paní Hana z malé vesnice na Křivoklátsku, kde rovněž byla veřejná hovorna, zavzpomínala: „Důvody volání se s příchodem nových technologií nemění. I tehdy se našli lidé, kteří třeba přišli telefonovat kvůli naprosté banalitě."

Určitě si vybavíte i ohlašovny požárů. Budova s telefonem byla označena červenou tabulkou s nápisem ohlašovna požárů. Podle zákona o požární ochraně z roku 1985 má obec stále povinnost ohlašovnu požárů zřizovat, i když nyní každý používá mobil. „Ale v době mobilů bereme ohlašovny už v mírnějším režimu, nestává se, že bychom někde udělili pokutu. Chystá se novela tohoto zákona, kde by mělo být od ohlašoven požárů upuštěno," uvedl Petr Svoboda, tiskový mluvčí středočeských hasičů.