Na některých místech totiž pomrzly meruňky. Podobně dopadly také některé odrůdy třešní. Teprve před námi jsou navíc tři ledoví muži, kteří „spalují mrazem ovoce i růži“, jak praví pranostika.

Nejhůře jsou na tom sady umístěné v chladných dolinách. „V údolí máme jabloně a když nám měřící stanice ukazovala dva stupně nad nulou, bylo jasné, že v údolí mrzlo,“ řekla Hana Muchová, vlastnící sady okolo Slaného.

„Třeba meruňky zmrzly do určité výšky, budeme mít plody jen na vršcích. Určité odrůdy třešní, i když byly zavřené, tak zmrzly,“ prozradila.

Muchová stejně jako člen rakovnického zahrádkářského svazu František Pazdera očekává ještě o něco slabší úrodu, než v loňském roce.

„I vloni nám něco zmrzlo. Poslední roky celkově počasí moc nepřeje, ale letos to vypadá, že to bude ještě o něco horší,“ bilancovala. „Uvidíme, až přejdou zmrzlíci, po nichž si teprve můžeme oddechnout. Nyní to třeba podle předpovědi může vypadat, že mrznout nebude, ale běžně se nám stalo, že předpověď signalizovala něco jiného, než byla realita,“ konstatovala sadařka.

Boj s mrazem

Zahrádkáři bojují s mrazy různými způsoby, například na Slánsku zapalují parafínové svíce a využívají rovněž kouřové clony. „Proti mrazu jsme bojovali, ale nedá se to bohužel na celé ploše. Zásob svíček už moc nemáme, navíc je to poměrně nákladné. Jedna svíčka stojí 200 korun a vydrží hořet sotva osm hodin. Abyste vytopili sad, musíte jich mít tři sta na hektar,“ upozorňuje Muchová.

Podle Františka Pazdery existují i finančně méně náročné cesty k ochraně proti mrazům, které se využívají především na menší ploše.

Menší stromky je možné zakrýt netkanou textilií. „Dále se dělají prořezávky na přelomu února a března, vlhké dřevo se spálí a udělá se kouřová clona. Je také důležité stromy dobře vyživovat draslíkem, který zvyšuje odolnost. Když ho ovocnář používá rozumně na podzim k hnojení, porosty pak odolávají všem stresorům, včetně mrazu,“ prozradil Pazdera.