„V loňském roce jsme museli dokonce některé provozy omezit. Bohužel se to týkalo i jednoho z největších provozů, a to interny. Nicméně si myslím, že se nám tento stav povedl zastavit," popsal Jaromír Bureš. Před koncem roku totiž přišli na interní oddělení tři atestovaní lékaři. Z toho jsou dva kardiologové a jeden gastroenterolog. Interna získala nového primáře. „Tak věřím v obrat. Myslím si, že v první polovině tohoto roku by se toto oddělení mohlo znovu nastartovat a navázat na určitý typ práce, který zde byl vykonáván doposud," zdůraznil Jaromír Bureš.

Přesto je třeba na internu sehnat ještě tak dva atestované lékaře a tři až čtyři neatestované. Na ARO jsou potřeba dva neatestovaní lékaři. Řešit se bude museti oddělení diabetologie. „Personál v naší nemocnici nám stárne a do budoucna vidím stejné problémy. Musím najít náhradu za stávající lékaře. V současné době ti, co vedou oddělení, nebo tam jsou stěžejními pracovníky, jsou před, nebo v důchodovém věku a já za ně musím postupně najít náhradu," vysvětlil Jaromír Bureš.

Problémy souvisí podle Jaromíra Bureše s tím, že všeobecní lékaři nejsou a také s tím, že existuje určitá odloučenost Rakovnicka v regionu Střední Čechy. „Jsem nucen hledat náhradu mimo Rakovník, a pro potenciálně nový personál je tu samozřejmě problém z hlediska dojezdu a dlouhodobého pobytu nebo vztahu k lokalitě," vysvětlil Jaromír Bureš.

A pokud se už někoho mimo rakovnického podaří sehnat, je třeba takového člověka ubytovat. "Aktuálně ale věřím, že nehrozí, že by se některé z oddělení muselo zavírat, ale zároveň nechci říkat, že je vše super. Není. Deficity se snažíme řešit," zdůraznil Jaromír Bureš.

Ani v loňském roce se v Masarykově nemocnici nezahálelo, myšleno ve vztahu k rekonstrukcím. Nový vzhled dostala porodnice a přebudováno bylo kompletně první patro interny, kde jsou v současné době lůžka následné péče. „Největší úpravou nezdravotnické části bylo natažení záložního kabelu v rámci nemocnice, což byla investice přes milion korun a není vidět, neboť kabel je pochopitelně zakopán v zemi. Byla to ale nutnost. Tím pádem můžeme v případě výpadku elektřiny použít jiný zdroj napájení," popsal ředitel Bureš.

S nabíráním nového personálu souvisí úpravy nemocničních bytů. „S tím, že nám přicházejí ne rakovničtí pracovníci, vznikla vyšší potřeba na ubytovací prostory," vysvětlil Bureš. Nemocnice má dvě ubytovny a ubytovací kapacity má v budově bývalého dětského oddělení. „To ale neznamená, že by to nějak omezilo možnosti této budovy. Provozujeme tam i nadále ambulanci a teď se mi tam rýsuje i možnost otevření dalšího ambulantního provozu, která ale nebude mít souvislost s dětským oddělením," nastínil ředitel s tím, že dětské lůžkové oddělení ani dětskou pohotovost není možné ani nadále personálně zajistit.

Během loňského roku bylo pochopitelně v nemocnici řešeny také opravy a náhrady techniky, která již dosloužila. „Ke spolupráci s pojišťovnami bych řekl, že je na standardní úrovni, tak jako každý rok. Je tam trošku problém v tom, že koeficienty přesunu pojištěnců, které jsou v rámci středočeského kraje, nejsou podle mého úplně v souladu s reálným přesunem pojištěnců v rámci lokality Rakovníka. Což znamená v závěrečném vyúčtování roku 2015 určité finanční problémy, ale to předjímám. Uvidím jak se dohodnu s pojišťovnami," naznačil Jaromír Bureš.

A co čeká rakovnickou nemocnici v tomto roce?
„Pracujeme na zefektivnění jejího chodu. Je to zatím jen vize. Snažíme se najít optimální seskupení akutních a neakutních oborů. Viděl bych do budoucna významné posílení výškové budovy, co se týká akutní části nemocnice. U těch dalších budov pak využití pro neakutní část. To znamená pro léčebnu dlouhodobě nemocných a lůžka následné péče," popsal ředitel, který myslí, že zefektivnění je do budoucna nutné i z důvodu personálních potřeb, které z toho plynou. „Po zkušenostech, které tu mám devátý rok, vidím, že naopak musíme oddělení zefektivnit, protože potenciál personálu tady zatím v Rakovníku není. Musím se přizpůsobit tomu, co jsem schopen personálně a technicky zabezpečit," zdůraznil Jaromír Bureš..