Nelze ho totiž minout bez povšimnutí. Ta záplava květin, dokonce i v parném létě, mu dává punc jedinečnosti. Věra Křivská je ale nejen zdatnou zahradnicí, ale také chovatelkou, členkou Základní organizace Českého svazu chovatelů Kolešovice.

Ještě se na okamžik zastavíme u vaší zahrádky. Máme za sebou parné, suché léto. Jak se vám v něm dařilo pečovat o vaše malé květinové království?
Byla to perná práce. Prostě jsem jako každý jiný musela vodou šetřit a dělala jsem to například tak, že jsem některé kytky potápěla na chvíli do sudu. Ony se dosyta napily a vydržely pak bez vody celé dva dny.

A co vaše fauna?
Ta je oproti jiným rodinám možná o dost barvitější. Pro naši potřebu chovám slepice druhu tetra a králíky.
Letos jsem ale slepice nevystavovala, protože dostaly vápenku a já nechtěla nic riskovat. Takže jsem letos jen v pokladně.

Jaké máte králíky?
Poradili mi zkřížit dva druhy, aby bylo maso. Takže mám křížence druhu: velký stříbřitý a velká činčila. A mohu vám říci, že stažený králík dosáhne váhy i 4,80 kilo.

Hovořila jste o barvitosti…
Máme osm koček. Žijeme tu na samotě a lidé si nás pletou s útulkem. Házejí nám koťata a kočky přes plot,
Nám je jich pochopitelně líto a nakrmíme je, a kočku jak nakrmíte, tak se jí nezbavíte.
Na druhou stranu je to výhoda, protože se k nám stahují myši z polí.

Váš manžel s tím souhlasí?
Pochopitelně. Víte, ony jsou čistotné a rozmazlené. Jak přijde večer, tak je počítáme a jak jedna chybí, tak ji hledáme.
Viděla jsem jedno kotě tady na výstavě v Kolešovicích…
To jsem přinesla já a už je udané a ještě se paní ptala, zda ještě nějaké nemáme. Víte, ono bylo černobílé, a to u nás mít nemohu, protože je z dálky vidět na poli. Mohl by si ho odnést jestřáb. Mám raději mourovaté, ty se v přírodě lépe maskují. Jednu černobílou už máme, ale máme o ni strach.

Co vás aktuálně doma zaměstnává?
Zavařování. Manžel je po operaci nohou, a tak nežli přijedu z práce, vše mi nakrájí a já pak zavařuji třeba i do noci.

Jste taková maximalistka. Ani se nechci ptát, kolik toho každoročně zavaříte?
Někdy i osm stovek až tisíc sklenic. Rozděluji se pak o ně s našimi dětmi.