Jedním z průvodců dolem mi byl Ing. Ivan Černý, závodní dolu.

Kolik má dnes váš závod zaměstnanců a kolik jich měl v době své největší „slávy"?
Dnes je tu 35 zaměstnanců a kdysi jich měl celý podnik 600. Po privatizaci začínal se 120 pracovníky. Dnes množství pracovníků odpovídá potřebě těžby a odbytu.

Jak byste popsal současný stav těžby a odbytu?
Bohužel klesají výkony ve stavebnictví a dalších navazujících profesích. My děláme pro keramiku. Když poklesnou výkony v keramice, stavebnictví, hutnictví, tak poklesne i těžba v takovýchto závodech. Ještě před 10, 15 lety jsme dělali dvakrát, třikrát tolik. Od roku 2008 se těžba a odbyt postupně snižují. Ale i když se netěží, tak máte náklady: musíte větrat, musíte čerpat vodu a tak podobně. V branži se naštěstí známe a odběratelé vědí, že je potřeba ložiska udržet. Tak všichni jedou i s padesáti či čtyřicetiprocentním tempem odbytu. Ložisko se surovinami je majetkem státu. Naše jsou chodby a vybavení dolu a naší povinností je ložisko uchovat co nejdéle k těžbě. Ale donekonečna to nejde.

Bylo zde řečeno, že důl Rako -Lupky Rakovník je jeden z posledních dolů v Čechách…
Víte, nejhorší je, když se doly zavírají. Pak se totiž těžba z hlubinného dolu jen velice těžko obnovuje. Chodby se zasypou a nikomu se do toho zpět nechce.

Patří sem i uhelné doly. Stále se hovoří o tom, zda se uhlí bude využívat, zda se prolomí limity. Jestli to ostravské uhlí je opravdu tak pod cenou, že už se nevyplatí těžit. To si ale musí říci zodpovědní, jak dál. A za suroviny je, myslím, zodpovědný stát. My jsem jen ty včeličky, které je z hlubin dolů pracně těží.

V jakém poměru je k sobě v současné době dolní a povrchová těžba v dole Rako – Lupky?
V současné době převažuje povrchová těžba nad hlubinnou v poměru 2:1.

V čem je povrchová těžba výhodnější?
Povrchová těžba je výhodnější, pokud se užitkový nerost těží s minimální skrývkou nadložních zemin a hornin. V našem případě končí výhodnost při nutnosti odkrytí 25 metrové vrstvy, po kterém se teprve následně vytěží 5 metrů užitkové sloje.

Z našeho rozhovoru jsem vycítila, že byste se důlní těžby jen neradi zbavovali…?
Důl Rako zpřístupňuje hlubinné ložisko žáruzdorných jílovců (lupků) o obsahu vytěžitelných cca 3 mil. tun materiálu, který je majetkem státu. Každého těžaře samozřejmě netěší, když by měl omezovat ložisko s vytěžitelnými zásobami užitkového nerostu.

Jaké je současné tempo roční těžby v dole? A jsou tato čísla pro jeho chod příznivá?
V současné době se těží přibližně 8000 tun za rok. Toto číslo je samozřejmě nepříznivé. Před rokem 1989 se těžilo cca 30 000 tun za rok, před poklesem výroby v r. 2008 max. 18 000 tun za rok.