Po zimě pak velmi rychle nastoupilo jaro. Už na jeho začátku ve velmi teplých dnech vše mimo jabloní naráz rozkvetlo. „To nám udělalo čáru přes rozpočet. V časném jaru byla ještě včelstva slabá. Následující mrazy poškodily pyl a včely ho do úlu nemohly nosit. Navíc, včely při vyšších teplotách hodně vylétaly z úlů. Při náhlém ochlazení zůstávaly venku a uhynuly," popisoval jednatel Základní organizace Českého svazu včelařů Rakovník Josef Kindl.
Situaci potvrdil i Miroslav Halló ze Senomat: „Je to bída. Vše poměrně rychle nakvetlo a odkvetlo. V chladném počasí včely moc nelétají. A když už vyletí, za chvíli se vrátí zpět." Vlhko naopak snůšce medu prospívá, protože při velkém suchu rostliny nektar nemají a včely na ně nelétají.
Přesto včelaři ještě nezoufají. Naději jim dává hlášené oteplení v dalších dnech. V těchto dnech nakvétají řepky. Ve vlhkém a chladném počasí rostliny zesílily, hodně odnožily a pomalu nakvétají, takže by mohly kvést déle.
Pokud se ještě oteplí kolem dvaceti stupňů, mohla by se snůška ještě nahradit. „Alespoň v některých oblastech, protože všude řepka neroste," mínil Josef Kindl.
Řepce příliš velkou naději nedával Miroslav Halló: „Některé odrůdy dnes nepotřebují k opylení včely." Po řepce by měly rozkvést agáty, dále lípy. Pak už včely sbírají medovici z lesních stromů, nebo v příznivém roce i z lip. Pokud jsou včelstva slabá například z důvodu melicitózního medu, musí včelař dělat vše proto, aby je dostal do síly. Neustále úly kontrolovat a rozšiřovat, aby včely stavěly dílo a vytvářely plod.
Květový med je vhodný pro mladé lidi s alergií
Situace se v přírodě podle zkušenosti včelařů opakuje zhruba po sedmi letech. Naproti tomu včelaři loňský rok hodnotí jako velmi slušný. Například produkce medu v Základní organizaci Českého svazu včelařů Rakovník dosáhla 66 502 kilogramů. Výnos medu se zvedl o 13 212 kilogramů oproti roku 2015.
Produkce medu na kmenové včelstvo vyšla 23,22 kilogramů, což je o 0,17 kg méně než v roce 2015. Nástup jara byl sice horší než letos, to znamená hodně studený, ale pak se teploty vyrovnaly obvyklému průměru. Med byl proto loni kvalitní. V každé obci je ale med jiný podle zastoupených rostlin na stanovišti, někde je lesní, akátový, květový.
Nejvíce je zastoupený řepkový, který je možné pastovat. Který z nich je ale nejkvalitnější, nelze říci. Všechny medy jsou dobré. Květový med je vhodný pro mladé lidi s alergií. Po požití tohoto medu se alergie může zlepšit. Proto někteří lidé vyžadují pouze květový med. Zajímavý je i akátový. Je téměř průhledný a později krystalizuje. Zkrystalizování medu je přírodní proces a prozrazuje jeho kvalitu. Se sezonou byl loni spokojený i Miroslav Halló: „Sezona byla, co se týká včel pěkná, včely nestrádaly. Jarní rozvoj byl také pěkný. Snůška byla slušná. Já mám dvě až tři. Při té třetí bylo velice málo medovicového medu. Chyběl i lipový med z nektaru i medovice. Akátový med, který je hlavně v Brantu, kde jsou jámy zarostlé akáty, také chyběl."
Průměrnou snůšku měly včely i v Lužné. Na stanovišti u lesa přinesly vše možné. „Ale nestěžuji si. Jsem spokojený. Nevčelařím pro co největší zisk. Snůška byla solidní, investoval jsem do včelařských zásob a materiálu," dodal Halló.
