Zdeněk Kulhánek

S letošní sklizní chmele z 5343 hektarů v ČR může být většina chmelařů spokojena. I když proti loňsku sklízeli chmel na výměře o 44 ha menší, sklidili letos chmelových šištic více. Hektar chmelnic poskytl v Česku loni v průměru 1,04 tuny, předběžné výsledky naznačují, že to letos bude více.
Jedním z tradičních pěstitelů chmele v Česku je společnost Rakochmel, o jehož 120 hektarů chmelnic se stará agronom-chmelař, osmadvacetiletý Ing. Karel Šrámek, který zhodnotil letošní rok slovy: “Kdyby v červenci dvakrát třikrát sprchlo tak po dvaceti milimetrech , bylo by to pro chmel přímo optimální. Vlivem přísušku šištice narostly sice menší, avšak jsou plnější. Průměrná úroda chmele u nás lehce převýšila 1,2 tuny. Rekord dala 32 hektarová chmelnice v lokalitě „Cihelna,“ kde jme sklidili v průměru dokonce 1,55 tuny chmele. Odrůdovou skladbu u nás pěstovaného chmele tvoří výhradně osvědčená odrůda Žatecký poloraný červeňák s Osvaldovy klony č.31, 62 a 114. Z meristémů, pěstujeme chmel na dvaadvaceti hektarech. A co se týče hořkosti, tak podle jednotlivých lokalit je obsah alfa hořkých látek od 2,5 až do 5, což je opět lepší hodnota než v předešlých dvou letech.“
Hořčice pomáhá chmeli
Na lepší kondici zdejších chmelnic se bezesporu odráží i nenáročná agrotechnická novinka, která však výrazně zlepšuje vláhové poměry ve chmelnicích. „Letos prvně jsme v některých lokalitách, které v minulosti výrazně trpěly suchem, zaseli mezi řádky s chmelem jarní hořčici, případně ozimou řepku. Obojí v červenci, který byl u nás suchý, udrželo v půdě vláhu, kterou mohl chmel využít. Po sklizni chmele dobře narostlý porost obohatí půdu o organickou složku. To je u nás významnější o to více, že už po několik let hospodaříme bez živočišné výroby a poslední hnojné skládky jsem zlikvidoval letos,“ chválí si meziřádkové zelené hnojení ve chmelnicích Ing. Šrámek.
O čtyřicet brigádníků méně
K samotné sklizni chmele uvedl,že ji rok od roku zvládají s menším počtem brigádníků. Ještě před pár lety jich bylo na 140, letos jich stačí jen stovka. V samotných chmelnicích jich je minimálně. Někdejší strháváče chmelových štoků nahradilo jedenáct vozů s ořezávačem chmele. Na česačkách, při sušení a závěrečné expedici chmele pomáhají vesměs sehrané party, které do zdejšího podniku přijíždějí již po několik let. I letos na chmelařská střediska v Kolešovicích a v Heřmanově přijeli vysokoškoláci z Ostravska, s nimi tu byli i brigádnici z místa a z okolí. Každoročně vypomáhá seniorská parta, která na posklizňovou úpravu chmele v kolešovickém středisku jezdí více než dvě desetiletí od své první brigády na vysoké škole.
Využívají čtyřkomorovou sušičku
„Letos jsme se sklizní začali 21. srpna a dočesnou jsme měli 7. září. V průměru denně jsme tak očesali 6,5 hektaru chmelnic,“ řekl Ing. Karel Šrámek. Jeho spolupracovníkem je dlouholetý zdejší agronom Petr Novotný. Má přehled o každém poli a chmelnici, rád své zkušenosti předává mladšímu kolegovi. Pamatuje doby, před desetiletími, kdy zdejší chmelaři využívali k posklizňové úpravě chmele i budovy s komorovým dosoušením, v nichž se v topeništi ohříval vzduch, který proudil do jednotlivých komor. „I nyní v kolešovickém chmelařském areálu takovouto čtyřkomorovou sušičku využíváme. Její obsluha je nenáročná a pomáhá rozložit závěrečnou fázi úpravy chmele před expedicí. Na jejím konci je lis, který pakuje chmelové šištice do expedičních vaků,“ vysvětluje Petr Novotný, který zkontroloval vlhkost chmelových šištic před lisováním a popisky na úhledně srovnaných žocích expedovaného chmelu.