Co pro vás chovatelství znamená?
Chovatelství je krásná věc, ale náročná. Je to hlavně veliká zodpovědnost vůči zvířatům. Člověka motivuje k přírodě. Pomáhá zachovat plemena zvířat, která by už vůbec neexistovala. Například u slepic. Všude se prodávají kříženky, nosné typy. Je to vlastně taková škatulka na vejce. Někdy mám strach, že děti jednou nebudou vědět, jak vypadá holub. Proto je dobré, když je rodiče přivedou sem k nám na výstavu.

Vy se chovatelství věnujete už řadu let. Získal jste nějaká ocenění, kterých si zvlášť vážíte?
V roce 2005 jsem získal čestnou cenu na Evropské výstavě v Praze Letňanech za králíky plemene stříbřitý žlutý. Vyhrál jsem také v Rakovníku okresní soutěž.

Máte vedle chovatelství čas ještě na nějaké jiné koníčky?
Chovatelství se věnuji opravdu nejvíce, ale vedle toho mám ještě zahradu. Roubuji ovocné stromy, to jsem převzal po tatínkovi. Dříve jsem ještě hrával na saxofon.

Vaše organizace funguje už řadu let. Máte vedle zasloužilých členů také mladé?
V poslední době se mi zdá, že mladí se o chovatelství začínají více zajímat. Člověk se tím tak trochu odměňuje za to, co mu příroda dává. Je to také velká výchova k zodpovědnosti. Například když něco řekne, tak to musí splnit. Naposledy k nám přišel jeden mladý chlapec.

Co vaši členové nejvíce chovají?
U nás nejvíce vedou králíci a holubi. Exota a drůbež je trochu slabší. Ne vždy naši členové chovají čistokrevná zvířata. Často je mají jen pro užitek.
Dokázali jste vybudovat ve vaší organizaci v poslední době něco nového?
Společně s rekonstrukcí sokolovny, kde máme své prostory, jsme je také upravili. Odvedli jsme spoustu práce. Naši členové, ti „tahouni", místnosti vymalovali. Před tím jsme odtud museli vyklidit všechny stávající voliéry. Zároveň s rekonstrukcí jsme si pořídili nové klece na zvířata.