Aktuálně mají za sebou zhruba pětadvacátý společný projekt. Milan sám pak natočil kolem dvaačtyřiceti dokumentů. Polovina z toho jsou záznamy z různých akcí. Bratři spolu začali spolupracovat někdy v roce 2005.

Ministři
Milan a Tomáš Bednaříkovi dostali za úkol natočit dokument ze zákulisí setkání ministrů životního prostředí na hradě Křivoklátě. Dostal název Hrad Křivoklát – neformální setkání rady ministrů životního prostředí EU.
Milan Bednařík vysvětlil: „Scénář k němu ministerstvo několikrát schvalovalo."
A Tomáš zdůraznil: „Tak při tomhle jsem si zablbnul. Prvotní bylo mít dobrý nápad, tak jsem si vzpomněl, že kdysi ve středověku přijelo na hrad Křivoklát anglické poselstvo požádat Václava IV. o ruku jeho sestry. A tak jsme k materiálu, který jsme během setkání natočili, ještě dotočili hrané scény. Láďa Adam nám třeba zahrál krále Václava. Prostě vznikl dokument o setkání současných evropských ministrů očima 14. století. A tak to i ministerstvo schválilo." „No a největší sranda byla tehdy, když nám bylo řečeno, že na setkání s ministry musíme přijít v obleku. Nakonec jsme tam byli jediní dva v obleku, protože bylo zrovna horké počasí. No byli jsme za blbce," dodal Milan.

Film šel nejen do celé Evropské unie a dokonce je prý i v Americe – konkrétně v Texasu. „Film je ve dvou jazykových mutacích. Potřebovali jsme tedy někoho, kdo nám to namluví do angličtiny," vysvětlil Milan Bednařík. Volba tak padla na Johna Andrewse, občana Spojených států amerických, který bydlel v Pustovětech. „No jo. Ale jak začal mluvit, tak jsme zjistili, že to zní nějak divně. On totiž nehovořil správnou angličtinou, ale „texaštinou". To je asi tak, jako když u nás slyšíte hovořit nějakého Moraváka z Hané. Tak jsem mu řek: Zapomeň na Texas a mluv pořádně anglicky. Nakonec to ale bylo výborný," popsal Tomáš Bednařík.

Jenže ve filmu bylo potřeba dva hlasy. Kde rychle sehnat druhého člověka, který hovoří dobře anglicky?.
„Nakonec jsem řekl, ať John namluví i ten druhý hlas, že ho namoduluji k nepoznání. A vyšlo to. Vyšel z toho krásný baryton. Jako kdyby tam hovořil Gregory Peck!" zavzpomínal Milan.
John si pak nechal poslat několik kopií filmu, která namluvil, do Texasu, a tak je dokument bratrů Bednaříkových i v Americe.

Svatby
Jak se filmy bratrů Bednaříkových dostávají mezi stále více lidí, stává se, že od nich dostanou pěkné náměty. Třeba od Jitky Šímové, bývalé matrikářky. „Ta nám řekla: Kluci, nechtělo by to také udělat film o svatbách na hradě Křivoklátě? Vždyť už se tam oddává čtyřicet let! " nastínil Tomáš.
Oba nápad okamžitě zaujal. „Také naše rodina má se svatbami na hradě co do činění, oba jsme při nich vypomáhali, máma dělala léta letoucí matrikářku a jsou to občas neskutečné příběhy, které jsme tam zažili. Úplný Hrabal. Když to budeme někomu vyprávět tak nám to nebude ani věřit," konstatoval Tomáš a za všechny popsal jen dva příběhy.

Prvního je hlavní hrdinou tehdejší kastelán Luboš Junek. Obřadů se účastnil ve stylových rudolfínských kalhotách jako purkrabí. „Tenkrát jsme ještě pili víno poctivě a často jsme se hecovali. Taky někdy padlo: Hele co to máš v kalhotách? No a Luboš se toho jednou chytil. Uřízl gumovou hadici, stočil ji, strčil si ji do těch rudolfinských kalhot a přišel na svatbu se slovy: Tak co pánové! Co tomu říkáte? A my na to s uznáním a smíchem: Dobrý Luboši!" vyprávěl Tomáš. Bylo to dobré. Ale jen do doby, kdy Luboš Junek vykročil k nevěstě, aby jí podal pohár ke slavnostnímu přípitku. „Jak udělal krok, tak se hadice vymrštila! Jeden konec ho praštil mezi nohy a druhý mu začal lézt nohavicí dolů až ke kolenu," smál se Tomáš.
Nevěsta pochopitelně strnula. Načež se purkrabí v rozpacích omlouvá: „Promiňte!" A strká hadici zpět na místo. „No my byli úplně mrtví!" smějí se Tomáš a Milan s tím, že podobných příhod existují desítky.

„Jedna nevěsta se chudinka při obřadu počůrala. Já na ni koukám, že je úplně bílá a ještě si říkám: Té holce něco je! Buď jí k té svatbě donutili, nebo jí fakt něco je. Jen jsem čekal, až sebou praští, že ji budeme chytat," popisoval Tomáš. Najednou se prý dívence rozlil ruměnec ve tváři. „Tak si říkám: Je to dobrý, přešlo jí to. Jenže jak se šla podepsat do protokolu – vidím pod ní mokré kolo. No bylo jí blbý obřad přerušovat a stejně to chudák neudržela," zavzpomínal Tomáš.

V dalším díle vyprávění se například dozvíte, že filmy křivoklátského Studia B už získaly i ceny.