Aby ne! V sázce je hodně. Císař prý chce zavítat do některého města, městyse, či obce, aby tu nikým nerušen prožil svadební cestu se svou novou chotí. Bude–li s pohostinstvím spokojen, ani sídlo nepřijde zkrátka. Jistě pak pustí nějakou tu minci na přilepšenou.

Není proto divu, že už v sobotu časně zrána se do vsi sjíždějí rychtáři a prostý lid z celého širokého okolí. Prostranství před kostelem svatého Jakuba na Křivoklátě se plní lidem vesnickým i městským. Už za kuropění vyrazili ze svých obcí, aby vzdali hold císaři a k jeho nohám položili četné dary. Poslední přípravy vrcholí: Tu se ještě honem uvazuje mašle, či střevíc. Rychtáři si ještě naposledy opakují svoji pozdravnou řeč. K tomu nechybí dobré jídlo i ostré pití a dobrá nálada.

Už se průvod řadí, rychle. Lidé se rovnají kolem svého rychtáře. A už se pohnul široký vlnící se had a vine se ku hradu Křivoklátu. Prostý lid zaplňuje nádvoří. Pomocníci jednotlivé obce řadí. Každý se tlačí, jen aby císaře viděl co nejlépe.

Jeho výsost

Chvilka napětí. Udělejte místo! Císař se svou chotí právě přichází a usedá do připravených křesel na schodech. Rychtáři předstupují před císaře a nabízejí jim ze svých sídel to nejlepší. Napríklad Rakovničtí konšelé přinášejí velikého raka říčního, ne toho amerického, známou pochoutku místních obyvatel. K tomu nagízejí na zapití lahodné rakovnické pivo. Zazní další fanfára. Rychtář z Hořoviček představuje svoji chudou a zapomenutou vísku na západním konci kraje. Však vřele nabízí pohostinství a k nohám císaře skládá skromné dary. Rudolfa nakonec svoji upřímností obměkčí.

Zato v Kněževsi mají co nabídnout. Císaři jen zasvítí oči při pohledu na výborné uzenky od místního řezníka. Rychtářka nabízí svezení ohnivým ořem na místní železnici a hlavně vychválí místní vodu, po které se hlavně rodí dětí jako smetí.

Četná drobotina shromážděná kolem rychtářky je toho živým důkazem. Jeho veličenstvo se nechalo slyšet, že ho čeká zvlášť důležitý státní úkol a to splodit potomka a že by měl nejraději dvojčata, či trojčata, aby to bylo z jednoho vrhu.

Promlouvají další a další rychtáři. Mezi vzácnými dary se samozřejmě objevují bohaté chmelové šištice, plodina pro Rakovnicko tak typická. Císař všechny s vážností ve tváři vyslechne a zdá se, je spokojen.

Lazebnice

Z poklidné nálady ho vytrhnou kypré a mrštné kolešovské lazebnice. Svůj um předvádějí hned před císařem. Do ohromné plechové vany se vnoří sama rychtářa a podrobuje se všem důkladným procedůrám. Lazebnice nic neopomíjejí.

Začínají od zadu. Drhnou a rychtářku kartáči, šlehají březovými metlami. Do koupele přidávají léčivé chmelové šištice. Při čištění jazyka a uší používají roztodivné nástroje.

To jeho veličenstvo trochu vyděsí. Nakonec rychtářka dostane pořádnou krmi a procedůra je u konce.

Císař váhá, kam se vydat. Lákají ho nedaleké Roztoky, v nich jedenáct krčem a vyuzené ryby. Pak také tajemné kameny vyskládané do řad a hlavně uzené krůty z Kounova. Nebo rozhledna ve Velké Bukové, kde vskutku ještě líbánky netrávil. Těžké rozhodování. Císař váhá, radí se…

A už je rozhodnuto!

Hbité lazebnice z Kolešova ho doslova okouzlily. Rozjede se do té malé vesničky na západě Rakovnicka. Snad mu nebude při svadební cestě na překážku jeho manželka. Audience je u konce.

Císař obchází dvůr a zdraví se s veškerým prostým lidem, zvláště pak se zdejšími krásnými a vnadnými ženami.

Shromáždění se rozchází a nastává všeobecné bujaré veselí.