Diváci byli rázem vtaženi do děje a celkem snadno se tak přenesli do noci z 13. na 14. února 1945 na večírek německých filmařů, kteří po natáčení nějakého veselého a zaručeně dobrého filmu pijí na vše možné. V této době se rovněž ocitnul Faust na přání ďáblovo. Aktéři hry se velmi dobře zhostili zejména několika písní. Mezi nimi vynikala mladičká Anežka Sixtová coby barová zpěvačka Zorka, která svým vystupováním a šlágry nejen okouzlila německého režiséra Frosche, ale krásně dotvořila atmosféru té doby. V závěru hry tak snad všichni pochopili, proč byl při bombardování Prahy 15. února 1945 zasažen také Faustův dům.
Členové Divadelního souboru Tyl Čistá nastudovali hru ke sto sedmdesátému výročí založení divadelního souboru v obci. „Jsme moc hrdí, že můžeme pokračovat v této aktivitě a připomenout si sto sedmdesát let tady s vámi. Chtěl bych vás požádat o potlesk, který patří i všem těm, kteří se v minulosti na chodu divadla podíleli," řekl po představení Pavel Tintěra mladší, režisér představení, a připomenul také ostatní, co se na hře podíleli, ale nebyli vidět.

Přestavení se mohlo uskutečnit za přispění obce Čistá, která souboru poskytla grant. Starostka Blanka Čebišová poděkovala souboru: „Byl to profesionální výkon. Děkuji vám za něj. Divadelní soubor vlastně dělá jméno celé obci celých sto sedmdesát let."

U příležitosti sto sedmdesáti let darovala souboru pamětní stuhu na prapor Divadelního souboru Tyl Čistá.