Stojíme na začátku roku 2010 a tak vám přeji všechno nejlepší, hodně zdraví, štěstí a stále jasnou oblohu po celý tento rok. Na co se můžeme v lednu na obloze těšit? Všechny časové údaje jsou uvedeny v SEČ a pro stanoviště na průsečíku středoevropského poledníku /tj. 15 stupňů východně od Greenwich/ a rovnoběžky 50° severní šířky.

Slunce

Naši nejbližší hvězdu obíhá Země přibližně ve vzdálenosti 150 milionů kilometrů. Sluneční paprsek tuto vzdálenost překoná přibližně za 8 minut. 1. ledna nás Slunce probudí v 07 h 59 m a zapadne v 16 h 09 m; 10.1. vyjde v 07 h 56 m a zapadne v 16 h 19 m; 20.01. vyjde v 07 h 48 m a zapadne v 16 h 34 m; 31.01. vyjde v 07 h 35 m a zapadne v 16 h 52 m. Dne 3.1. 2010 v 1 h je Země k Slunci nejblíže /říkáme, že prochází přísluním/. Obě tělesa v tento okamžik bude dělit vzdálenost „pouhých“ 147,1 miliónu km. Slunce je od 21.12.2009 ve znamení Kozoroha, do znamení Vodnáře vstoupí 20.1.2010 v 5 h 27 min.

Měsíc

Nejbližším vesmírným tělesem je naše přirozená družice Měsíc. Obíhá kolem Země ve střední vzdálenosti přibližně 380 tisíc kilometrů. Při jeho oběhu je k Zemi přikloněna stále stejná polokoule. Tato skutečnost je dána tím, že oběžná doba Měsíce kolem Země je stejně dlouhá jako doba jeho rotace kolem osy. V průběhu jeho oběhu pozorujeme sice stále stejnou polokouli, ale vždy různě velkou, Sluncem osvětlenou část jejího povrchu. Tak vznikají fáze, které dělíme do čtyř základních - Nov, První čtvrt, Úplněk a Poslední čtvrt. Kdy jednotlivé fáze nastávají? Poslední čtvrt dne 07.01. v 11 h 39 m; Nov dne 15.01. v 8 h 12 m; První čtvrt dne 23.01.v 11 h 53 m; Úplněk dne 30.01. v 7 h 18 m.

Vzhledem k eliptické oběžné dráze Měsíce se jeho vzdálenost od nás mění. V průběhu jednoho oběhu tak Měsíc prolétá přízemím a odzemím. Přízemí je okamžik, kdy je Měsíc na své dráze nejblíže Zemi. V odzemí je situace opačná, Měsíc je od Země nejdále. V lednu nastává přízemí 01.01. ve 22 h a obě tělesa bude dělit vzdálenost 359 tisíc kilometrů. Odzemí nastane 17.01. ve 3 h a Měsíc bude od nás vzdálen 406 tisíc km. Další přízemí nastane 30.01. v 10 h a vzdálenost obou těles bude 357 tisíc km.

Planety

První oběžná dráha kolem Slunce patří planetě Merkur, tato planeta bude pozorovatelná ve druhé polovině ledna na ranní obloze nad jihovýchodem. Druhou planetou od Slunce je Venuše, která je v lednu nepozorovatelná. Důvodem je to, že 11.1. dochází k její horní konjunkci se Sluncem, 13. 01. v 17 h se nejvíce na své dráze vzdálí od Země, obě planety bude tak dělit vzdálenost 255,962 mil.km, tj. 1,711 AU (AU, astronomická jednotka je střední vzdálenost Země – Slunce = cca 150 mil.km). Čtvrtou planetou je Mars, který je viditelný pouhým okem kromě večera po celou noc. Na začátku ledna načervenale září v souhvězdí Lva, 10.01. přejde do souhvězdí Raka. Nyní nastává nejlepší období viditelnosti Marsu v roce 2010, je to dáno tím, že 29. ledna prochází opozicí se Sluncem a 27. ledna se nejvíce přiblíží k Zemí a to na 99 330 000 km, tj. 0,66398 AU. Pátou oběžnou dráhu ve Sluneční soustavě obsadil obr mezi planetami – Jupiter. Spatříme ho na večerní obloze nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Kozoroha a 5.1. přejde do souhvězdí Vodnáře. V lednu je poslední šance spatřit Jupiter večer, protože se jeho viditelnost pomaloučku zhoršuje z důvodu blížící se konjunkce se Sluncem, která nastává 28. února. Šestá oběžná dráha patří nejkrásnější planetě – Saturnu. Září po většinu noci kromě večera v souhvězdí Panny.

Mapka lednové oblohy 2010

Hvězdná obloha

Po celý rok najdeme nad severním obzorem nezapadající část oblohy. Do této skupiny řadíme souhvězdí Malý medvěd (Malý vůz s nejjasnější hvězdou Polárkou), Velká medvědice (Velký vůz), Kasiopea, Cefeus, Drak a málo nápadná Žirafa. Nad západním obzorem večer zapadají souhvězdí podzimní oblohy – Pegas, Andromeda (s galaxií M31), Vodnář, Ryby, Beran, Trojúhelník a Perseus (najdeme zde dvě hvězdokupy chý a há). Po celou noc vládnou zimní souhvězdí. Noční obloha tohoto ročního období se může pochlubit několika NEJ. Je nejkrásnější oblohou v průběhu celého roku s velkým počtem jasných hvězd, zajímavých hvězdokup a mlhovin. Patří sem souhvězdí Býk, Blíženci, Vozka, Orion, Zajíc, Velký pes, Malý pes a Rak. V Býku leží nejjasnější otevřená hvězdokupa M45 – Plejády. U Aldebarana, což je nejjasnější hvězda Býka, je druhá, méně nápadná hvězdokupa Hyády.

Nejkrásnějším souhvězdím je Orion. Pod jeho pásem, který tvoří trojice hvězd, najdeme další nej – nejjasnější a tudíž jedinou difusní mlhovinu viditelnou pouhým okem, která má katalogové označení M 42 – Velká mlhovina v Orionu. Nejjasnější hvězdou celé oblohy je Sírius a září v souhvězdí Velkého psa. Severněji je souhvězdí Malého psa (nejjasnější hvězdou je Procyon) a na souhvězdí Blíženců s hvězdami Castor a Pollux. Přelomovým souhvězdím mezi zimní a jarní oblohou je Rak, v jehož středu je hvězdokupa M44 – Jesličky. Mléčná dráha se prolíná od souhvězdí Kasiopei, přes Vozku, Býka, Blížence až do Velkého psa.