V již V. ročníku ankety „Dobrovolník Středočeského kraje 2015" jde o ocenění dlouhodobé nebo výjimečné aktivity v dobrovolnické práci.

Oceněno bylo také několik zástupců Rakovnicka, ke kterým patří i Kateřina Coufalová z Čisté. Kateřina Coufalová se volnočasovým aktivitám směřovaným na ženy a děti věnuje více než pětačtyřicet let. Vymýšlí celoročně různé akce. Je jich nespočet. A to ve svém volném čase a bez nároku na odměnu.
Starostka Čisté Blanka Čebišová připomněla: „Děti ji mají rády. Říkám vždy: Není dítě v Čisté, které by nechodilo k paní Coufalové na nějaký kroužek. A Kateřina pracuje nejen na úrovni Čisté, ale i v rámci Středočeského kraje. Je spolupořadatelkou krajského kola Medvědí stezky.

Kdy jste objevila kouzlo pohybu?
Už jako dítě jsem začala chodit cvičit zřejmě do Sokola v Litvínově. Zřejmě se mi to zalíbilo. Po základce jsem chtěla pokračovat ve studiu na pedagogické střední škole, protože mě lákala práce s dětmi. Ale můj zpěv byl zřejmě tak špatný, že mě nepřijali. Tak jsem alespoň začala jezdit jako praktikantka na dětské tábory. Zhruba v sedmnácti letech jsem si udělala cvičitelský kurz a vedla ve cvičení stejně stará děvčata. Když se nad tím tak zamyslím, tak moje cvičenky se mnou stárly. Stále jsem cvičila vrstevnice.

Kde a kdy se ke cvičení v Čisté scházíte?
Ve školní tělocvičně v pondělí. Jedná se většinou o zdravotní cvičení. Protáhneme se, uvolníme a posílíme těla. Také tomu říkáme sportovně společenská akce. Protože si se ženami i popovídáme.

Dostala jste se se ženami kdysi i na spartakiádu v Praze?
Ano. V osmdesátém pátém roce. Byl to pro nás úžasný zážitek, který se ani nedá popsat. Ten pohyb a hudba. Ta masa lidí. Víte, většina lidí tam byla tehdy naladěna stejně, chtěli jsme si zkrátka společně zacvičit a rádi na to vzpomínáme.

S manželem Zbyňkem žijete už desítky let v Čisté.
Přestěhovali jsme se sem za prací a bytem. Jsme zemědělští inženýři.

Jaké aktivity jste v Čisté vymýšlela, organizovala či pomáhala organizovat za poslední rok?
Na začátku roku startujeme vždy karnevalem pro děti. Navazují čarodějnice. Ty máme zasazené do hezkého prostředí za Čistou v lese. Každý rok jsou spojeny s jinou tématickou hrou. Minule to třeba byla Cesta za Klekánicí. V létě přichází dětský den. Vždy jde především o to najít téma, ale to vždy máme hezké. Loni měl název Výlet na hrad a s tím byly opět spojeny i tématické soutěže. Musím říci, že mi v posledních letech pomáhá také manžel.

Pak tu jsou sportovněji laděné akce…
V létě je akce Všechno jezdí, co kola má. Tu děláme už patnáct let pro všechny věkové kategorie. Může přijet kdo chce a na čem chce. Děti ale nerady jezdí na něčem neobvyklém. Zato dospělí, ti přijedou třeba i s trakařem nebo károu. Je to velká legrace. Oblíbené jsou také Vodní hrátky na místním hřišti. Ty děláme vždy, když je v létě stálé, pěkné počasí. Rybáři nám půjčí velkou káď a tu napustíme s vodou. Děti vyrábějí vodní bomby, hází a chytají a přenáší vodu a igelitový pás na zemi politý vodou slouží jako originální klouzačka.

Letos jste jednu akci spojili s charitou…
Na zakončení prázdnin bývá běh do schodů. Letos jsme ale zorganizovali takzvaný Běh pro varhany, jako charitativní akci na opravu Guthových varhan v našem čisteckém kostele. Nemuselo se běhat, ale stačilo jen obejít vyměřenou trasu. Každý si sám určil, kolik nám přispěje za ujetí jednoho okruhu. Pak se ale lidé zdravě vyhecovali a my vybrali asi deset a půl tisíce korun! Na to, že bylo obrovské vedro, přišlo okolo stovky lidí. Závodilo se od kočárků až po nejstarší občany. Nejstarší závodnici bylo devadesát let!

A je tu podzim…
Na podzim pak pořádáme drakiádu – naštěstí nám vždy fouká vítr, ale mívám program i pro případ, kdyby nefoukalo. Je to krásný pohled, když se čtyřicítka draků vznáší na čisteckém nebi. A kdo pouští vlastnoručně vyrobeného draka, dostane zvláštní odměnu. Poslední akcí v roce bývá Poslední let broučků. Ten je nejjednodušší. Chodí osmdesát dětí a asi sto šedesát dospělých. To je jen procházka kolem Čisté a na závěr ohňostroj u kulturního domu, kde malí účastníci vždy dostanou odměnu. Po Novém roce pomáhám se školním plesem. Tam je nás hodně. Naše děti jsou dvacet let ze školy, ale my jsme s manželem stále předsedové SRPŠ. Nikdo jiný to prý nechce dělat.

Co je vaším motorem?
Dělám to vše pro spokojenost dětí. Omládnu s nimi.

Kde berete stále tolik nápadů na hry?
Čtu dětské knihy. Teď jsem přečetla dvě, ale ještě nic nemám.
Co byste do nového roku popřála dětem z našeho regionu?
Na prvním místě zdraví. Pak spokojenou rodinu a rodiče, kteří na ně mají více času. Aby mohly chodit na akce, které se pro ně pořádají a tak měly radost ze života. Také to, aby se dobře učily. A mír, abychom tohle všechno mohli ještě dlouho pro ně dělat.