Plnily různé úkoly, za to dostávaly body a těmi se u čertů vykupovaly. Každý den postupovaly blíž k povrchu zemskému. Ale když třeba narazily na lávu nebo tvrdou železnou rudu, ta hned práce zpomalila nebo je dokonce vrátila zase zpět.

Naopak třeba krumpáč nebo těžní vozík, který si mohly vysloužit, je posunul vpřed. Ve středu učily čertiska znát písmenka a číst. Nejdříve hledaly písmenka rozházená po louce, z nich skládaly slova, pak celé věty. K tomu ještě kupovaly od čertů další písmena i věty, které jim scházely.

Vyhrál samozřejmě ten, kdo složil nejvíce. „Tentokrát jsme upustili od zažitého modelu, kdy děti zachraňují nějakou postavu, ale musejí se zachránit samy. Hry jsme vymýšleli tak, aby děti nejenom běhaly, ale i přemýšlely," vysvětlil jeden z čertů a zároveň jeden 
z vedoucích Jiří Šmíd.

 Kamarádi Pavel a Petr z Rakovníka se znají už z domova, protože společně hrají fotbal. Na táboře U Zbořeného mlýna jsou už po několikáté, letos v oddíle Pekelníci. Líbí se jim tady táborové hry, nejvíc pašeráci. Pekla se skoro vůbec nebáli, jen trochu večer, jak přiznal Petr.