Jedním z nich je Ludvík Tříska. ten také vysvětlil, proč se do tohoto projektu pustili: „Zjistili jsme, že se děti málo pohybují, že nevyběhnou ven, hned jak se vrátí ze školy. Jen sedí o počítačů. Přišli jsme na to, že bychom je my sami mohli učit. Prostředí cirkusu by mohlo zaujmout všechny děti. Nejprve jsme to zkusili v Německu. Fungovalo to perfektně pět let. Při tom jsme zajeli do pohraničních českých měst. Líbilo se to také, proto jsme letos jenom v Čechách."

Školy zájem mají a to hlavně ty menší. Záleží hlavně na pedagozích a rodičích, zda do toho chtějí jít.
Všichni artisté začínali s tréninkem ve čtyřech, pěti letech, takže dobře znají, co děti dokáží zvládnout. Proto nedělají nebezpečné cviky, které se ani nedají za čtyři dny naučit. Cviky jsou nenáročné. A podle zkušenosti cvičitelů jsou v Čechách děti šikovné a cviky zvládají. Není to tak, jak někdy ukazují média.

„Myslím, že je potřeba u dítěte vzbudit zájem. Třeba kluci chtějí hrát fotbal, ale nechtějí skákat přes kozu. Jakmile se vzbudí zájem, dítě to vyzkouší, zjistí,že to není tak těžké a jde do toho," mínil Ludvík Tříska. Podobně postupuje i při výběru dětí ke cvičení. Například akrobaté stavějí pyramidy, proto potřebuje spíše zdatné chlapce. Pokud se nepřihlásí, snaží se jim vysvětlit, proč je potřebuje. V Kněževsi se mu podařilo sehnat čtyři spolehlivé a nadšené kluky. Vůbec všichni zúčastnění byli moc šikovní a obratní.