„Archivy se v dnešní době zdají být zahaleny určitým tajemstvím, což je dáno i tím, že ve filmech jsou brány jako prostory, kde se jen něco uskladňuje v kartotékách. Archivy jsou ovšem moderní pracoviště, které nejsou uzavřeny veřejnosti, ale za určitých bezpečnostních podmínek jsou dokumenty předkládány ke studiu do badatelny,“ přibližuje další možnosti archivů vedoucí SOkA Rakovník Renata Mayerová.

Bohatost dokumentů je tak široká, že v poslední době je zaznamenám nárůst žádostí ze strany institucí a soukromníků v písemné podobě, kdy žádají zpracování rešerší různých záležitostí, např. pozemkových, historie domů či genealogické informace. Kromě toho archiv vydává také historický sborník, nebo i samostatné publikace.

Rakovnický archiv se snaží i drobnou výstavou prezentovat bohatost archiválií, uložených v archivu, když nyní je výstava zaměřená na cestu Rakovníka k povýšení na královské město v roce 1588. „Abychom neměli panely jenom takto suché, pouze s archiváliemi a obrazovými materiály, tak jsme se výstavu snažili obohatit i o dobový kostým. Dále jsme přizvali ke spolupráci našeho bývalého badatele Václava Kabourka, který v rámci své studentské odborné činnosti vytvořil makety významných památek města,“ uvedla Renata Mayerová, podle níž je letošní zájem veřejnosti opravdu velký. „Většinu lidí dlouhodobě zajímá především genealogie. Tentokrát je ovšem zaujaly i mapy Rakovnicka, jak se v průběhu doby proměňovalo. Mapy jsme vystavovali poprvé a chtěli jsme lidem ukázat, že i z map je možné dostat důležité informace pro historický vývoj,“ vysvětluje Mayerová.

V badatelně je k dispozici i počítač, které přítomné rovněž zaujal. „My jsme jim přímo ukázali, jaké materiály jsou zdigitalizované a že mohou tedy studovat i z domova. Tím, jak jsou materiály dostupnější, mají lidé více informací a potřebou dalších vědomostí jejich poptávka po rešerších narůstá,“ sdělila vedoucí archivu Renata Mayerová.

V minulých letech mohli návštěvníci spatřit i vzácné dokumenty, jako privilegium Jana Lucemburského z roku 1319, tentokrát ovšem z důvodu dlouho trvajících vysokých teplot k jejich vystavení nedošlo. „Pergamen by se začal okamžitě kroutit. Místnost by musela být neustále chlazená na 18 stupňů, což v tuto chvíli nejde. Proto jsme od toho letos ustoupili. Ale návštěvníci alespoň mohou spatřit věrné kopie vzácných dokumentů,“ dodává Renata Mayerová.