Důstojnou atmosféru pietě dodala nejen následná minuta ticha, ale 
i tóny písně Čechy krásné, Čechy mé, které na trubku zahrál Karel Slavík. Program pak pokračoval na sále místního kulturního domu, kde přítomným k tanci 
a poslechu zahrál Universal band z Kněževsi. Sraz rodáků si letos nenechali ujít například manželé Hrdličkovi 
z Velké Bukové (na fotografii uprostřed) nebo manželé Josef a Vladislava Kohoutovi. Ty jsme potkali před budovou bývalé lašovické školy. Pro Rakovnický deník Josef Kohout krátce zavzpomínal na časy dávno minulé: „Narodil jsem se před dvaasedmdesáti lety 
v domě s číslem popisným jedenatřicet. Chodili jsme 
s bratrem Jiřím do místní školy. Byla to jednotřídka. Před chvílí jsem manželce ukazoval, kde jsem panu řídícímu vždycky nacpával kamna, takzvané piliňáky." Před lety Josef i jeho bratr Jiří odešli. „Mně bylo tehdy sedmnáct let. Na sraz mě pozval právě Jiří, který bydlí v Rakovníku a o akci se dozvěděl," popisoval Josef. Do Lašovic se poté dostávali jen sporadicky: „Když jsme přijeli za bratrem na návštěvu, tak jsme se sem zajeli podívat, jak nový majitel přestavěl náš rodný dům, a především na hřbitov do Pavlíkova, kde máme rodiče," doplnil ještě Josef Kohout.

Sraz pro rodáky a přátele obce připravila Hana Vítová. „Jsem z jiné vesnice, ale v Lašovicích jsem bydlela patnáct let. Mám k nim tedy pěkný vztah. Dnešní akce je o tom, sejít se, popovídat. Někteří se třeba uvidí po mnoha letech, nebo dokonce teprve seznámí," popsala Hana Vítová.
Osobně roznesla 120 pozvánek a rozvěsila devět plakátů v okolních vesnicích.

Poprvé se setkání uskutečnilo před třemi lety. „Napadlo nás to s kamarádkou. Řekli jsme si, že jsme se dlouho neviděli s našimi vrstevníky a že by bylo dobré se sejít. Nakonec se nás před třemi lety sešlo v Lašovicích osmaosmadesát. Z akce zbyly nějaké peníze a já všem slíbila, že se akce zopakuje. A tak jsme se tu letos sešli znovu."

Pořádání akce letos podpořilo několik sponzorů. „Touto cestou jim proto moc děkujeme," zdůraznila Hana Vítová s tím, že požádala také o pomoc několik děvčat, která napekla cukroví. „Udělaly jsme také obložené mísy. Pomáhala rodina," doplnila Hana Vítová.

Na sraz se přijela podívat také rodačka Dagmar Janoušová Stuchlá. Ta se v Lašovicích narodila v roce 1937. Prožila zde prý hezké dětství i mládí.
Po maturitě na rakovnickém gymnáziu odešla do Žatce, kde se seznámila se svým budoucím manželem. V roce 1956 se za něho provdala. Narodily se dvě děti. Dnes už má čtyři pravnuky: Davida, Viktora, Šimona a Denise. „Sem už jsme pak jezdili jen poskrovnu. Veliký statek, který jsme tu měli, maminka prodala, protože tatínek byl nemocný a ona se tu bála zůstat sama," popsala paní Dagmar.

U stolu seděla s Dagmar Melánie Černá, která pro Rakovnický deník rovněž zavzpomínala: „Můj dědeček s babičkou pocházeli z Lašovic. Odstěhovali se v 19. století na Ukrajinu. My, čtyři sourozenci, jsme se pak vrátili s rodiči zpět do Čech." Do Lašovic se přivdala v roce 1954. „Dnes už tady ale nebydlím. Jsem v Lánech, ale žilo se tu hezky," doplnila paní Melánie.