Zda se urodí nějaké meruňky, třešně, nebo švestky, nelze v těchto dnech bezpečně říci. Škody se totiž ukážou až za několik týdnů. Nyní pěstitelé jen pozorují další vývoj plodů.

„Mrazy by mohlo něco přežít. Záleží na lokalitě. Například kolem Rakovníka a v Rakovníku tak silné mrazy neudeřily, jako tady u nás kolem Podžbánska," mínil Václav Vohralík z Mutějovic, odborný instruktor Českého zahrádkářského svazu.

Podle něj na Mutějovicku mráz určitě poškodil meruňky, zčásti broskve, třešně i švestky. Jabloně ne, protože mrazy nebyly tak silné, aby narušily zavřené pupeny. „Meruňky jsou chycené. Broskvoně by mohly přežít, protože ještě plně nenakvetly. Takže květy, které se rozvinou později, by mohly ještě nějaké ovoce dát," popisoval Vohralík.

U třešní, takzvaných rychlic, neboli májovek, které kvetou v prvním třešňovém týdnu, mráz popálil okvětní lístky. Zda nejsou poškozené další orgány, se uvidí později. Kritické teploty jsou pro meruňky mínus dva stupně Celsia, pro třešně o něco nižší. Jabloně odolají mrazu až mínus čtyři a starší odrůdy až minus pět stupňů Celsia.

V Mutějovicích spálily mrazy na několika místech také vinnou révu, zvláště tu chráněnou mezi domy, která byla více narašená. Naopak vinná réva přežila snad zatím bez většího poškození v Rakovníku na Vinohradech u pěstitele Rudolfa Pánka.

„U nás vinohrad přečkal zatím mrazíky bez úhony. Pro jistotu jsem ve vinohradu zapaloval balíky slámy. Tady klesla teplota na mínus čtyři stupně. Přesné škody budu znát až tak za týden až deset dní," uváděl Rudolf Pánek.

Zelenina je zatím v pořádku, protože nebyla ještě příliš narostlá. „Velmi rané brambory jsou chráněné netkanou textilií, takže by se jim nemělo nic stát," zkonstatoval předseda Českého zahrádkářského svazu v Rakovníku Jaromír Boušek.

V květnu napadlo pět centimetrů sněhu

Podle jeho letité zkušenosti není studené počasí na jaře nic výjimečného. „Pamatuji si, že v květnu napadlo pět centimetrů sněhu. Během několika hodin roztál a k žádnému poškození nedošlo," vzpomínal Jaromír Boušek.

Mrazy šlehly v Rakovníku i po některých okrasných rostlinách, což je pro Rakovník, který leží v mrazové kotlině, typické. Popáleny jsou například magnolie. „V Rakovníku byl mráz mínus pět stupňů, takže poškození na keřích a stromech je evidentní. Zatím to nevypadá na příliš velkou úrodu ovoce. Nektar z květů před tím spláchl déšť a teď přišel mráz," mínil František Pazdera, odborný instruktor Českého zahrádkářského svazu.

Dubnové nebo i květnové mrazy se opakují. Udeřily například v květnu 2011, kdy doslova spálily holičky. V dubnu 2014 na zelený čtvrtek místy na Rakovnicku klesla teplota na mínus osm stupňů. Jablka se tehdy urodila jen někde, přesto se zahrádkáři proti mrazu mohou chránit jen těžko.

„Těžko můžeme kropit stromy celou noc vodou, nebo dokonce zapalovat mezi nimi balíky slámy, jako to dělají velcí pěstitelé, které ovocnářství živí. Zahrádky jsou většinou mezi domy a kouř by obtěžoval obyvatele," zkonstatoval Václav Vohralík.

Některé přípravky nejsou zatím pro zahrádkáře u nás dostupné. Jistá ochrana ale existuje ve volbě vhodných odrůd například u třešní. Nové odrůdy kvetou až osm třešňových týdnů a dají se pěstovat na zákrscích. „Proto je možní mít například čtyři až šest odrůd, které kvetou během čtyř týdnů. Pak je málo pravděpodobné, že by alespoň některou z nich nepoškodily jarní mrazíky," vysvětloval Václav Vohralík. Stejné je to i u broskvoní švestek i jabloní.