Pětaosmdesátiletá Marie Hilbertová, která žije v obci Kounov již několik desetiletí, si bude muset z důchodu našetřit na novou komunikaci. Tu starou jí totiž bývalý místostarosta Kounova Milan Havlíček oplotil a následně zavezl.

Marie Hilbertová se nikdy nijak zvlášť o pozemek, kde dříve vedla komunikace se zpevněným povrchem, nezajímala. Jelikož to byl jediný možný přístup k jejímu pozemku s domkem, žila v domnění, že je to pozemek obce. Jenže cesta nebyla nikdy zakreslena do dokumentů. Toho podle jejích slov vypočítavě využil bývalý místostarosta Kounova Milan Havlíček. Ten pozemky, které po revoluci připadly státu, odkoupil i s komunikací.

Obě rodiny měly mezi sebou přátelské vztahy. Po smrti pana Hilberta vztahy začínaly postupně chladnout. Na bod mrazu se dostaly podle slov Marie Hilbertové tehdy, když nechala domek i s pozemkem přepsat na svoji neteř, která se o ni vzorně stará. „Neteř za mnou jezdí často. Má venkov ráda a také ji baví hrabání v hlíně,“ řekla s úsměvem ve tváři stařenka.

To bývalého místostarostu zřejmě naštvalo natolik, že se rozhodl pozemek oplotit. Požádal stavební úřad v Rakovníku o povolení k oplocení. Ten následně vyrozuměl obec Kounov, která měla možnost podat námitky, ale neučinila tak. Tím odstartovala pře, na kterou doplatila důchodkyně. „V té době jsem čerstvě nastoupila do funkce starostky obce. Bylo zde k řešení mnoho dalších věcí,“ vyjádřila se starostka Kounova Dana Bechynská, která se i přesto domnívá, že měl stavební úřad provést místní šetření. To ale zákon stavebnímu úřadu nenařizuje.

„Stavební úřad v Rakovníku musí vždy dané obci zaslat ohlášení o drobné stavbě. To bylo zasláno v roce 2006 a obec na to mohla jakýmkoliv způsobem zareagovat. Zákon totiž nenakazuje při drobné stavbě udělat místní šetření,“ upřesnil informace tiskový mluvčí rakovnické radnice Jan Polák.

Soudy

Starostka se snažila najít vhodná řešení. Celá záležitost se dostala nakonec k okresnímu soudu. Ten rozhodl ve prospěch Milana Havlíčka. Obec s rozhodnutím nesouhlasila a odvolala se. Nepochodila ale ani u krajského soudu, jenž potvrdil předchozí rozhodnutí. Právní zástupce obce následně poradil, aby jakožto silniční orgán napsala žádost o odstranění překážky z místní komunikace. Ta byla krajským úřadem zamítnuta.

„Všichni se obrací na to, že pozemky jsou v soukromém vlastnictví pana Havlíčka. Nikdo již neřeší to, jak se paní Hilbertová dostane domů,“ reagovala na rozhodnutí soudů a následně krajského úřadu starostka obce. Věc ani pořádně nechápe samotná poškozená. Ta je přesvědčena o tom, že dnes již bývalá komunikace by zde měla být obnovena.

„Po této cestě, která je již zavezena, se jezdilo odjakživa. Projížděly zde denně páry koní a byl to jediný možný přístup ke statkům,“ vyjádřila se k věci Marie Hilbertová.

Řešení je na světě

Obec sice našla možné řešení, které všechny strany již podepsaly, ale je opět nevýhodné pro pětaosmdesátiletou důchodkyni.
„Došlo k dohodě o směně pozemku, jelikož paní Hilbertová vlastní pozemek za obcí. Směnou získá poškozená přístup k pozemku s domkem,“ komentovala dohodu starostka. Celá věc má ale jedno veliké ale. Stařenka si bude muset na směněném pozemku vybudovat na své náklady svoji cestu (cca 100 metrů), o kterou se bude muset starat i v zimním období.

„Z důchodu zaplatím léky a další položky a jsem ráda, že mi zbude něco na potraviny. Jelikož sotva chodím, tak nevím, jak bych v zimě odmetala sníh,“ reagovala Marie Hilbertová. Nápomocna ve výstavbě silnice nemůže být ani obec, která má již tak napjatý rozpočet.
Marii Hilbertové nezbývá nic jiného, než spoléhat na dobrosrdenství místních občanů a své neteře.