Do Ameriky se dostal nejspíš z Irska s vystěhovalci, kteří si s sebou přinesli plno křesťanských zvyků. Název Halloween vznikl z dobového výrazu All Hallov s Eve - Svátek všech svatých.
Dnes je Helloween braný jako zábava s maskami a převleky. Děti obcházejí domy sousedů. Vyřezávají svítící dýně. Ulice jsou vyzdobeny. Dříve děti chodily na koledu. Vyřezávaná dýně nahradila řepu. Z vydlabané dužiny dýně se pečou dýňové koláče a cukroví s kořením.
Naše Dušičky jsou vlastně dva svátky, svátek Všech svatých a Památka všech zemřelých. I tady mají svátky kořeny v keltských zvycích. První listopad je v keltském kalendáři začátek nového roku. V tento den se scházejí mrtvý svět se světem živých. Cestu bloudícím duším ukazovaly zapálené ohně. Ty mohly konat dobré skutky. V křesťanském kalendáři má svátek všech svatých kořeny v Římě. V roce 609 byl zasvěcen pohanský chrám všech starověkých bohů Pantheon Panně Marii a svatým mučedníkům.
Druhého listopadu je Památka všech zemřelých. Vzpomíná se a modlí za všechny mrtvé. V předvečer svátku vystupují všechny duše z očistce, aby si alespoň na jednu noc odpočinuly od muk. Lidé proto připravovali studené mléko na ochlazení. Lampy plnili máslem na ošetření popálenin dušiček. Navštěvovali hroby svých zemřelých, zdobili hroby květinami a pokládali na ně pečivo. Mohly to být housky, rohlíky nebo chleba. Pekly se také bochánky, žemle a další tvary podle krajových zvyklostí.
I dnes lidé zajdou na hřbitov a na hroby svých blízkých pokládají věnečky či květiny a zapalují svíce.
Zdroj: České zvyky a obyčeje, autor: Alena Vondrušková
Halloween:
Přílepy
- lidé se sejdou už tento pátek v půl páté při Halloweenském podvečeru při společném tvoření a vyřezávání dýní. Od 19 hodin začíná posezení pro dospělé v duchařské atmosféře. Obojí v hospůdce U Kutílků.
Hořesedly
- Halloweenské strašidelné odpoledne v pátek od 17 hodin na dětském hřišti.
Kostýmy a lucerny vítány.
Připravena je strašidelná stezka.
