Základním předpokladem je při této nemoci vyhledat lékařskou pomoc.

„V neděli v půl desáté večer jsme vezli na dětské oddělení rakovnické nemocnice čtyřletého chlapečka právě s tímto onemocněním,“ konstatoval lékař Michal Vitner, který nám zároveň o této chorobě něco řekl.

Laryngitida
Laryngitida je zánět horního úseku dýchacích cest – hrtanu. Postihuje hlasivky a jejich okolí. „Projevuje se bolestí krku, suchým dráždivým a typickým štěkavým kašlem a chrapotem. S tímto onemocněním se můžeme setkat především na podzim a na jaře. Často postihuje batolata a děti předškolního věku, jak tomu bylo i v našem případě,“ popsal lékař. Příčinou onemocnění je virová infekce. Zánět hrtanu obvykle nevznikne samostatně, provází jej i onemocnění průdušek, zápal plic nebo klasická chřipka.

„Dušnost se obvykle zhorší v pozdních večerních hodinách. Její závažnost závisí na stupni zánětu. Otok hrtanu může v nejtěžších případech způsobit dušení. Obzvláště u dětí může být toto onemocnění nebezpečné, proto radím, aby rodiče při jakémkoli zhoršení obtíží volali okamžitě lékaře,“ zdůraznil Michal Vitner s tím, že rodiče, kteří se již v minulosti s touto nemocí u svých dětí setkali, si obvykle vědí rady. „Zkrátka dítě dobře obléknou a posadí k oknu na studený a vlhký vzduch, který dýchací obtíže dítěte vylepší,“ popisoval lékař.
Do blízkosti postýlky lze také zavěsit mokré prostěradlo. Na krk nemocného patří obklad – čili plena namočená ve studené vodě a jen lehce přikrytá suchou látkou. I ta sníží otok dýchacích cest. Tento obklad je ale nutné po patnácti minutách vyměnit. Na snížení teploty je možné podat lék. „V každém případě znovu zdůrazňuji, že je maximálně vhodné přivolat k lékaře. Laryngitida patří sice mezi běžné, ale zároveň také závažné onemocnění, a snadno si ji lze splést s ještě mnohem závažnější nemocí epiglotitidou,“ znovu zdůraznil Michal Vitner.

Epiglotitida
Epiglotitida je dle jeho slov nebezpečné a potenciálně život ohrožující zánětlivé onemocnění hrtanové příklopky vyskytující se opět převážně u dětí.
Projevuje se horečkou a dušením způsobeným otokem a zúžením dýchacích cest. Dobrá zpráva ale je, že se v současnosti díky očkování akutní epiglotitida objevuje jen vzácně.

„Onemocnění se vyskytuje převážně v zimě. Jejím nejčastějším cílem jsou děti. Malý pacient je unavený, zchvácený. Má bledou a zpocenou kůži. Stěžuje si na bolest v krku, obtížně polyká. Při mluvení má chraplavý hlas. Každý jeho výdech provází typický bublavý zvuk. Navzdory všem obtížím je ale dítě až nápadně klidné. Soustředí se na dýchání. Obvykle sedí v předklonu, nemluví a bojí se i zakašlat. Z úst mu vytékají sliny,“ opětovně důrazně upozornil Michal Vitner. Další průběh nemoci pak už totiž může být velice rychlý. Stav dítěte se může horšit doslova před očima…
I zde platí na nic nečekat a okamžitě volat lékaře. Léčba se v tomto případě zaměřuje na udržení průchodnosti dýchacích cest a zánět. Cílem je zabránit uzavření dýchacích cest otokem a umožnění proudění vzduchu do plic. Pak následuje podání antibiotik. Při včasně poskytnuté pomoci se pacient uzdraví zcela bez následků.

Doporučení
„Pokud máme podezření, že naše dítě postihlo jedno z výše jmenovaných onemocnění, necháváme je v sedě. Nikdy ho nepokládáme. Je třeba jednat rychle a s rozvahou. Bolest v krku spojená s horečkou může být i předzvěstí obyčejné angíny. Pro epiglotitidu jsou rozhodující obtíže s dýcháním. Pokud se ale dítěti špatně dýchá, nebo se dokonce dusí, na nic nečekejte. Ale pokud má první den horečku a jinak si na nic nestěžuje, záchranku nevolejte. Mohla by chybět na místě, kde by byla opravdu k potřebě,“ uzavřel lékař Michal Vitner.