Schůzka zájemců o prodej se konala devátého června. Na ní byli přítomni také odborníci. Přesto, že se tu nesešlo mnoho lidí, setkání mělo podle předsedy agrární komory smysl: „Trochu nás zklamalo, že přišlo méně lidí. Přítomen byl doktor Císař z Krajské veterinární správy. Ze státní potravinářské inspekce přišla Lenka Gajerová.“
Od doktora Císaře se přítomní dozvěděli o tom, jak by měly farmářské trhy a prodej ze dvora vůbec vypadat. Probrali veterinární předpisy i například desatero farmářských trhů.
Iniciátorem schůzky bylo ministerstvo zemědělství ve spolupráci s agrární komorou. Protože ministerstvo je hlavním garantem trhů, zemědělci se tu také dozvěděli o možnostech dotací.
„Ze schůzky jsme, myslím, odcházeli všichni s dobrým pocitem a optimismem, protože kontrolní orgány se snaží zemědělců pomoci a ne je na něčem nachytat. Nejdůležitější je, že všichni chtějí farmářské trhy dělat a jsou nadšení,“ vysvětlil Mikoláš.
Prodejci se přihlásili převážně ze Slánska a dalších okresů. Z Rakovnicka minimum. Ale to se dalo očekávat. Tady je zemědělství zaměřeno hlavně na velkovýrobu a například pěstitelů zeleniny tu nejsou. To by se ale mohlo zlepšit.
Pokud drobní pěstitelé uvidí, že trhy jim zaručí pravidelný odbyt, začnou sami něco pěstovat, nebo se s organizátory domluví na konkrétních výpěstcích. Zatím je domluveno pět trhů jednou za čtrnáct dnů. Pak se vše vyhodnotí a uvidí, co bude dál.
Farmářské trhy jsou úplně jiný způsob prodeje než v supermarketech. Zboží je čerstvé a z regionu. Lidé se tu setkají přímo s farmářem, který jim k tomu i něco řekne. „Lidé si snad uvědomí, že české maso a mléko je kvalitní a začnou vyhledávat české potraviny od našich pěstitelů. To by mělo zpětně pomoci i zemědělcům ve velkovýrobě,“ vysvětlil význam trhů Jaroslav Mikoláš.
Podle něj je naše produkce i zdravější, protože zemědělci u nás používají méně chemických přípravků a hnojiv.
„To vše je totiž velmi nákladné a každý zemědělec počítá, co se mu vyplatí,“ tvrdil Mikoláš. Dávky živin jsou u nás až o třetinu nižší, než na západě.
