Porazila veškeré ploty. Na hřišti vydržely jen kabiny. Pravděpodobně je zachránily stromy, o které se voda rozrazila.
„Ale fotbal a hřiště byl jen náš koníček. Lidé přišli o domy, to bylo horší. Nejdříve se řešilo bydlení,“ popisuje pocity Petar Barčot z TJ Roztoky.
Hřiště dávali fotbalisté dohromady postupně vlastními silami s pomocí jednoho civilkáře. Odpracovali tu asi tři tisíce brigádnických hodin. Peníze na opravu vybrali sportovci mezi sebou, nějaké dostali darem. Posílali je lidé nejen z okresu Rakovník, ale i Ledče a dalších měst. Pomohlo více než sto dvacet osob a firem. Darovali od stovky až po tisíce korun. Například Lesy ČR daly poukázku na dřevo. Hřiště se tak zrenovovalo za bezmála 300 tisíc korun.
Fotbalisté mezitím hostovali na Branově, v Sýkořici, i jinde. Hřiště Roztockým půjčovaly místní jednoty zadarmo. Zadarmo pískali i rozhodčí. Roztočtí fotbalisté se na domácí pažit vrátili až na jaře.
Stejně jako hřiště velká voda v Roztokách zatopila už zprivatizovaný starý areál Permonu. Voda dosáhla dvou metrů. Stroje firmy už naštěstí byly vystěhované do nově otevřeného provozu. Areál fungoval jako sklady, byla zde zaparkovaná auta. Majitelé byli tehdy na dovolené, takže před velkou vodou se nic odtud nepodařilo vystěhovat.
Areál pořád funguje. Jsou tu sklady, truhlárna, topenáři, pronájem lodí nebo archiv.
