Osobně vás na ni zve rakovnický fotograf Jaroslav Krejčí. Vernisáž se koná 13. listopadu od 16 hodin ve Výstavní síni na radnici v Rakovníku.

Co můžeme od výstavy očekávat?
Nejstarší fotografie je tam z roku 1867. Převážná většina z nich je pak počínaje rokem 1880. A já se k nim pokusil nafotit srovnání. Jak to stejné místo, či budova vypadá dnes. Zabýval jsem se tím poslední čtyři roky.

Jak jste na nápad přišel?
Už dávno, ale neměl jsem na to čas. Teď už ano, jsem v důchodu, tak jsem mohl začít myšlenku srovnávání začít realizovat.

Jak na vás osobně toto srovnání působí?
Lidé nadávají, že se v Rakovníku nic neudělalo, ale když se tak dívám na staré fotografie, tak bych řekl, že se udělalo hodně. A proměny to jsou úžasné. Nevím, zda někde ke škodě města a jeho obyvatel, to za svou osobu nedovedu dost dobře posoudit, ale z pohledu fotografa musím říci, že je naše město hezčí. Udělalo se zde hodně.

Potkal jste se při focení s nějakými problémy?
Některé objekty jsem už ani za pomoci pamětníků nenašel. Třeba starou židovskou školu, což bývala veliká roubenka. Ta byla prý zbourána.
Problém je i to, že všude stojí auta. Takže jsem měl třeba velký problém nafotit Mariánský sloup na náměstí. Ale pak jsem si řekl, že se nemá jednat o výtvarné fotografie nýbrž o dokumentární, takže bych to neměl řešit.
A další věc: některé objekty jsou hrozně zarostlé, téměř neviditelné. Třeba kostelík sv. Jiljí. Tam kdysi bývala krásná louka a dnes není kostelík pro stromy a trávu skoro vidět. Tak jsem dal na výstavu fotky dělané v zimě. Kdy je přes větve přeci jen něco vidět. A před Pražskou bránou zase stojí ohromný strom… Pak tedy fotím z jiného místa, takže některé záběry jsou jen podobné těm původním.

Kterých fotografií si ceníte právě z toho zmiňovaného dokumentárního hlediska?
Mám fotografie osmi domků v místech zvaných Na Šalamounce jak to tam vypadalo před osmdesáti lety. Na fotce jsou babičky s roštím, jak sbírají dřevo v dnešním parku. A pak mám fotky jak se to tam bourá.
Také mám Dělnický dům chvíli po tom, co vybouchl. Slyšel jsem tehdy ránu a vyběhl ven. Dostal jsem se na Pražskou bránu a fotil a fotil…

Určitě na výstavě nebudou všechny staré fotky, které máte…
Mohl bych udělat i další výstavu. Mám náměty na dalších padesát, šedesát srovnávacích motivů.

Podle jakého klíče jste je vybíral na tuto výstavu?
Vybral jsem je víceméně náhodně. Těžko vybírat. Všechny mám rád a mám v tuto chvíli schovány další tisíce nových záběrů stejných míst. Čím více jich uděláte, tím hůře se vybírá.

Fotíte ale i jiná témata?
Samozřejmě, krajiny, zátiší. Kdysi jsem totiž prošel vším. Dělal jsem i ateliérové portréty, sportovní fotografie. Fotil jsem svatby, maturitní tabla, miminka v porodnici, divadelní přestavení.
Teď už ale fotím jen příležitostně město Rakovník, když je někde něco nového a fotím také pro Rabasovu galerii jejich kulturní akce.
Občas si vyfotím nějakou tu krajinku. Tam už na výtvarnou stránku hledím.