Chlapi s pořádným grifem pokládali k zemi jednu tyč za druhou. Museli ji nejdříve uvolnit pohybem ze strany na stranu, pak vší silou vytáhnout, položit a pak teprve z tyče stáhnout štok. Pokud byly tyče spojené přerostlými pruty a větvemi, pomohla rovně nasazená kosa na dlouhé násadě. Pokud i ta byla krátká, chlapi vylezli na štafle a pruty přeřezali.
Ještě před obědem vytáhl Hop, maskot z Chmelařského muzea Žatec za pomoci ostatních poslední štok. V Hopa se proměnil Vladimír Valeš z Chmelařského muzea Žatec: „Chtěl jsem podpořit tradici. Tyčovou chmelnici znám. Líbí se mi, jak se tu lidé scházejí. Sám jsem také česal chmel na střední škole v Bitozevsi. Načesal jsem čtyři věrtele denně. Dělal jsem i na česačce, ale to mě moc nebavilo.“
Jeden věrtel čerstvého chmele putoval do pivovaru Berounský medvěd, kde z něj uvaří várku piva. Tu pak Kolešovičtí ochutnají asi v polovině října o posvícení. Ostatní chmel usušili v historické sušárně, kam se mohli návštěvníci podívat.
S účastí byl spokojen starosta obce Martin Dvořák: „Je hezké, že lidé přišli. Proto to děláme, aby se sešli a popovídali si. Myslím, že se to povedlo.“
Po práci v Kolešovicích oslavili dočesnou. Pro dobrou náladu zahrála kapela Třehusk. Akci připravil Spolek Sušárna Kolešovice spolu s obcí Kolešovice.
