Lidé se nejprve v jídelně zemědělské firmy od chmelařských odborníků Zdeňka Rosy staršího a mladšího dozvěděli postup pěstování, sklizně chmele i něco o jeho obchodování. „Pro nás je významný trh v Japonsku, Číně, Belgii, Rusku, i jižní Africe. Partie chmele z Mutějovic byl loni prodán z velké části do Číny, Egypta, Vietnamu. Další velká část šla do plzeňského pivovaru, do jižní Afriky, do Japonska, do Dánska i do malých českých pivovarů,“ vypočítával Zdeněk Rosa mladší.

Jeho otec zase vyvracel tvrzení pamětníků, o tom, že dříve býval lepší chmel. Z jednoho štoku se načesal věrtel. To doložil průměrnými výnosy od roku 1951. Průměrný výnos v Mutějovicích, Krupé, Lhotě pod Džbánem a Hředlích byl v roce 1951 0,53 t/ha. Průměr za desetiletí vycházel 0,697 t/ha. V roce 1961 0,71 t/ha, v roce 1963 1,095 t/ha, průměr za desetiletí 0,839 t/ha. V roce 1973 1,253 t/ha, ale v roce 1980 0,63 t/ha. Průměr sedmdesátých let vyšel 1,025 t/ha, průměr osmdesátých let jen 0,93 t/ha, průměr devadesátých let už 1,078 t/ha, průměr od roku 2001 do roku 2010 už vyšel 1,294 t/ha. V tuto dobu se tu pěstovaly kromě žateckého poloraného červeňáku odrůdy Sládek a Premiant. 

Po teoretické části si účastníci prohlédli s patřičným výkladem česačky, komorovou i pásovou sušárnu. Poslední část vlastivědné vycházky patřila historii a zastávce u hostince Hejda. Tady, jak prozradil Roman Hartl, v roce 1886 s velkou slávou vznikla první česká chmelařská tržnice pro obchodování s chmelem. Dosud byla jen německá v Žatci. Vlastenecké nadšení však záhy opadlo. Chmelaři si vybírali obchod s lepšími podmínkami. Své vykonali i velkoobchodníci s chmelem. Za deset let bohužel tržnice zanikla.