Čtvrté místo v hlasování v Deníku  na internetu obsadila ředitelka Domova pro seniory v Rakovníku Markéta Grundmannová (14 775 hlasů).

Co říkáte na ocenění?
Zprvu jsem si myslela, že má nominace je nějaká legrace. V tuto chvíli bych ale určitě  chtěla všem, kdo mi poslali svůj hlas, poděkovat.

Je to trochu zavazující…
To ano. Ať člověk chce nebo ne, tak došlo k mému zviditelnění. Najednou mi mnoho, i cizích lidí říkalo, že mi posílají hlasy. Nominací mi byla v mé práci nasazena určitá laťka, kterou se budu snažit udržet na stejné výši.

Jaké to  je pracovat se seniory?
Krásné i smutné. Baví mne to. Víte, je to asi dáno výchovou. V rodině jsme byli vedeni  k úctě ke stáří. Měli jsme doma babičku, o kterou se maminka starala, nežli babička zemřela, tedy  do devadesáti let.  Mám staré lidi moc ráda, a  ráda si s nimi povídám. Vím, že staří lidé ocení, když jim věnujete čas.

Je nebo byl mezi nimi někdo, kdo vám obzvláště přirostl k srdci?
Snažím se nedělat rozdíly,  ale upřímně řečeno se už  objevilo pár babiček a dědečků, se kterými jsem navázala užší vztah.  Bohužel se někteří už stěhování nedočkali. Plánovali, jak se za mnou přijdou podívat do nové kanceláře na kafíčko.  To je to smutné na takovém přátelství. Musí se s tím člověk vnitřně vyrovnat. Ono se to snadno řekne: nenechte si je přirůst k srdci, ale to nejde, když jste s nimi denně v kontaktu a vidíte, že si i vás  někdo  oblíbí. Pak se mu snažím tu srdečnost vrátit.