Konala se zde přírodovědná konference (v pořadí již třetí) a profesor Kamil Březina vysvětlil: „K účasti na ní jsme vybrali všechny první a druhé ročníky. Je to i z toho důvodu, že třeťáci dnes mají jinou akci a maturanti už tu pochopitelně nejsou." Konferenci si ale nenechali ujít ani někteří bývalí studenti, kteří studují na vysokých školách.

Nosným tématem konference bylo představit mladým lidem přírodní vědy trochu jinak, a to za vydatné pomoci vědeckých pracovníků Katedry fyziky Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Pokusil se o to například i vedoucí katedry Vítězslav Kříha. Přednášky a názorné ukázky experimentů se konaly v aule a v přilehlých učebnách. V experimentálním blocích předvedli Martin Žáček Hrátky s kapalným dusíkem a Miroslav Horký a Vojtěch Delong matematický model Sluneční plachetnice.

Přednášející Vítězslav Kříha hovořil na téma Plazmová medicína, jako samostatný obor vznikla ve 2. polovině minulého desetiletí. „Přestože historie snah o využití elektrických výbojů v terapii chorob sahá téměř k samým začátkům zkoumání vlastností elektrických výbojů ve zředěných plynech, jsme stále v situaci, kdy nezřídka na základě experimentálních výsledků musíme zamítnout pracovní hypotézu vycházející z výsledků popsaných v literatuře. Vysvětlení mechanismů biologických účinků netermálního plazmatu tak na svá vysvětlení dosud ještě čekají. Na druhé straně z ryze praktického hlediska jsou plazmové technologie již v lékařské praxi využívány," upozornil mimo jiné Kříha.

Jeho kolega Petr Kulhánek si pro Rakovník zvolil téma Higgs aneb příběh výběrčího daní. Vyprávění o tom, proč mají částice hmotnost, co je to spontánní narušení symetrie a jak se hledala poslední částice standardního modelu, za jejíž předpověď byla udělena Nobelova cena za fyziku pro rok 2013.

„Myslím, že se našim studentům nové pohledy na přírodní vědy líbily. Získali tak další informace o tom, jak jsou krásné, zajímavé a jaká tajemství stále ještě v sobě skrývají," dodal profesor Kamil Březina.