Právě ty volili muzikanti do repertoáru záměrně. Jsou nejznámější a nejvíce se líbí. Stejně jako zahájení koncertu i jeho závěr patřil společné skladbě zahrané všemi zúčastněnými. Na závěr harmonikáři už tradičně spustili píseň Ta naše písnička česká, nepsanou hymnu v bývalém režimu.

V altánku v Čermákových sadech vystoupilo dvacet žáků a letos už pošesté. Letos jim přálo i počasí. Roky před tím asi třikrát pršelo. Altánek aktéři zvolili záměrně, jak vysvětlila Zdeňka Kapounová: „Myslím si, že k altánku promenádní koncerty patří a altánek je nevyužitý. Harmonika navíc nepotřebuje žádné velké ozvučení. Koncert zaujme lidi, kteří půjdou kolem na procházku s dětmi a snad také přitáhne nějaké nové žáky do naší třídy." Harmoniky podle učitelky Hamouzové nejsou dnes příliš slyšet. 
To, že harmoniky nejsou příliš slyšet, se podepisuje na počtu žáků hrajících na tento nástroj. Dětí je také celkově méně. Druhým důvodem je, že harmonika je moc drahá. „Malá harmonika stojí kolem dvaceti tisíc. Rodiče dětem spíše koupí klávesy, které vycházejí zhruba na pět tisíc korun. Ale zase harmoniku si může člověk vzít všude," mínila učitelka ZUŠ Rakovník Zdeňka Kapounová.

Děti, které si harmoniku vybraly, určitě hraní baví. Oproti dřívějším letům se učí hlavně písničky, a to i moderní, protože na harmoniku se dá zahrát úplně vše. „Repertoár volíme tak, aby je to bavilo. Ale nejraději hrají v souboru. To mají harmoniky lepší zvuk," vysvětlovala Kapounová.

Kromě promenádního koncertu můžete mladé harmonikáře slyšet s ostatními kolegy na koncertech Základní umělecké školy v Rakovníku, ve stacionáři ve Velké Chmelištné. Hrávali také na Pavlíkovské harmonice. V tuto chvíli mají paní učitelky Zdeňka Kapounová a Věra Hamouzová dohromady přes dvacet žáků, což je výborné, protože v Kladně jich bylo pět. Harmonice určitě pomáhá, že na ni začal hrát Jaromír Nohavica, takže se dostává více do podvědomí lidí.